Mapovaný úsek toku, označeného jako Skalka (Nytrová) je ve skutečnosti dolním tokem Nytrové, pramenící jjz. od vrcholu Polka ve výšce 850 m n. m. . Tento tok má celkovou délku 5,8 km a plochu povodí 19,1 km². Mapován byl úsek toku v délce 2,83 km od ústí zprava do Morávky v Morávce-Uspolce v nadmořské výšce 521 m po soutok Nytrové a Skalky u Morávky-Nytrové v nadmořské výšce 585 m. Povodí Skalky i Nytrové leží v dosti vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a s nevyšším koeficientem odtoku. Průměrný průtok u ústí činí 0,48 m³.s^-1.

Povodí Skalky a Nytrové leží  v členitém vrchovinném až hornatinném reliéfu Zadních hor, budovaných souvrstvím pískovců, jílovců a slepenců godulských a istebňanských vrstev. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě, ve vyšších polohách převládají rezivé podzoly kambizemní, označované též jako kryptopodzoly. Půdy jsou velmi silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 5,01-10,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladnou klimatickou oblast CH6, ve vyšších polohách přecházející do oblasti CH4, vyznačující se relativně vysokými srážkami ( průměrný úhrn1000-1200 mm ročně) a průměrnými ročními teplotami 5-6⁰ C.

Biogeograficky náleží území do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V povodí Černé Ostravice převládají geobiocenózy 5. jedlobukového vegetačního stupně, v nejvyšších polohách přecházející do 6. smrkojedlobukového stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně Skalka 4 se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB.

Příbřežní pásmo v mapovaném úseku Skalky (Nytrové) bylo zařazeno do 4.bukového vegetačního stupně. Potoční niva není souvislá, akumulační reliéf vznikl jen v rozšířených částech údolního dna, proto v mapovaném úseku, zvláště v pravobřežní části převažují kontaktní geobiocenózy přilehlých svahů. V nivě převažují javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora), ostrůvkovitě se vyskytují vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora).

Povodí  Skalky a Nytrové má ráz lesní krajiny s enklávami travních porostů kolem rozptýlených usedlostí, vzniklých v období valašské kolonizace. V mapovaném úseku se dosud zachovala z hlediska krajinného rázu a biodiverzity cenná nivní travinná společenstva, postupně zarůstající keři a stromy. V celém mapovaném úseku se hojně vyskytuje invazní neofyt křídlatka (Reynoutria sp.). Celé povodí leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Na ř.km 2,45 louka s ocúny.

zachovat louky v nivě, nedopustit jejich úplné zarostení dřevinami. V porostech kolem toku zasahovat ve prospěch lesních stromů jako jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus) aj.