Na JV břehu Slezské Harty poblíž obce Roudno se nachází geomorfologicky nejvýznamnější a nejzachovalejší stratovulkán Českého masívu - Velký Roudný Velký Roudný. Na území stratovulkánu byla v roce 1996 vyhlášena stejnojmenná národní přírodní památka o rozloze 81,00 ha. Sopečný kužel je ceněn zejména pro svoji zachovalost a typický vzhled. Krajinný ráz dotvářejí antropogenní útvary - kamenné valy a haldy mezí. Celkový pokryv vulkanickými horninami je téměř 9 km2.
Další zajímavou lokalitou související s vulkanickou činností v této oblasti jsou Razovské tufity, která se nachází na levém břehu nad vodní nádrží Slezská Harta. Území o rozloze 1,06 ha bylo vyhlášeno v roce 1997 přírodní památkou. Jedná se o lom otevřený již ve středověku na razovském pyroklastickém komplexu. V regionu Moravy a Slezska je takový lom,nejmladších vulkanosedimentárních hornin - zcela ojedinělý.
Na svazích stratovulkánu v lučních společenstvech překvapivě dobře prosperují zástupci fauny - populace 14 druhů čmeláků a pačmeláků. Dále se běžně vyskytuje ještěrka zelená a ještěrka obecná, ještěrka živorodá a zmije obecná. Na obloze můžeme spatřit kroužit včelojeda lesního a krahujce obecného. Pozorný a trpělivý návštěvník může spatřit útok jestřába lesního na svou kořist. Zřídka se zde objevuje dudek chocholatý. Rovněž zde byl zpozorován čáp černý. Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá skryto v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách.
Významné a chráněné druhy flóry jsou zastoupeny zejména v bylinném keřovém patře, lilií zlatohlavou, lýkovcem jedovatým, vraním okem čtyřlistým, kokoříkem mnohokvětým a přeslenitým V suťových lesích pod vrcholem pak početnou populací rybízu alpského.
Vodní prostředí v zátopovém území VN Slezská Harta bylo zajímavé již před výstavbou a napuštěním samotného vodního díla. Ve vodách Moravice v prostoru VN Kružberk i nádrže Slezská Harta byla v minulosti významná trdliště lososa obecného. Ten pravidelně táhl z Baltského moře Odrou, Opavou a ve vodách Moravice ještě ve třicátých letech 19. století uzavíral svůj biologický cyklus kladením jiker. Řeka Moravice v prostoru vzdutí dnešních nádrží Kružberk a SH byla známá rovněž mimořádně početnými populacemi ostroretky stěhovavé. V trase nad Leskovcem nad Moravicí se vyskytovala velmi cenná rybí společenstva s mimořádně kvalitními populacemi lipana podhorního. Z chráněných druhů ryb se zde vyskytovaly oba druhy našich vranek, velmi početné byly populace mihule potoční. Ichtyocenóza s bohatými populacemi obou vranek - vranky pruhoploutvé a vranky obecné, lipana podhorního i mihule potoční se dál přirozeně vyskytuje v několikakilometrovém úseku Moravice nad Valšovem až po ústí Podolského potoka.
V současnosti v nádrži žije nejméně 22 běžných druhů ryb. Za zmínku stojí uměle vysazovaný, zvláště chráněný mník jednovousý, který je jediným zástupcem treskovitých ryb naší fauny. V květnu roku 2005 zde byl uloven exemplář délky 59 cm o váze 2,20 kg. Obecně lze konstatovat, že v souvislosti s výstavbou a provozem nádrže Slezská Harta na jedné straně zmizely cenné biotopy s hodnotnými společenstvy vodních organismů, zároveň však došlo k nárůstu druhové pestrosti organismů vázaných na stojaté vodní plochy. Ústí přítoků i kamenité lokality v prostoru nádrže jsou lokalitami hojného výskytu raka říčního, který náleží ke kriticky ohroženým druhům naší fauny. Litorál zátočin nádrže je místem hromadného rozmnožování obojživelníků. V mělkých proteplených vodách se významně zvýšila početnost našeho nejznámějšího, zvláště chráněného druhu plaza – užovky obojkové.
V okolí nádrže se natrvalo usídlil náš největší a mimořádně vzácný dravý pták - orel mořský, který je kriticky ohroženým druhem fauny České republiky. Na tahu během března a v podzimních měsících zde můžeme pozorovat výskyt a lov dalšího vzácného, rybožravého a chráněného dravce orlovce říčního. Bohatství juvenilních ryb v mělčinách nádrže je příčinou početně hojného výskytu zvláště chráněného ledňáčka říčního, který má v prostoru nádrže ideální potravní podmínky. Vodní nádrž Slezská Harta je jeden z podstatných faktorů, který se podílí na významném zvýšení početnosti populace lasicovité šelmy vydry říční. Jedná se o druh, který je vrcholovým predátorem a zároveň mimořádně cenným bioindikátorem vodních ekosystémů. Důsledkem provozu Slezské Harty se tím změnil, mimo jiné, zásadní podíl na šíření této naší nejkrásnější semiakvatické šelmy (je zařazena mezi druhy chráněné v zájmu Evropské unie) v oblasti Jeseníků.
Z několika vybraných biologických postřehů je zřejmé, že výstavba VN Slezská Harta přírodě mnohé vzala tak, jako tomu při velkých stavbách obvykle bývá - v daném případě zaniklo kus krásné přírody s hodnotnými ekologickými vazbami v toku a nivě řeky Moravice. Zároveň je však nepochybné, že Slezská Harta se stala neodmyslitelným přírodním fenoménem, který sebou nese mnoho biologicky a ekologicky pozitivních jevů, zejména ve vztahu k výskytu populací zvláště chráněných a evropsky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců.