|
O s o b l a h a (- P e t r o v i c k ý p o t o k )
říční kilometr: 0,000 – 35,370
Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Petr Maděra, Ing., Dr. Petr Čermák, Ing. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2000 Ostrava 2004 Ostrava 2006
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických
podmínek |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Osoblaha (v horní části nazývaná též Petrovický potok) pramení na severních svazích Kutného vrchu jižně od Petrovic v nadmořské výšce 715 m, protéká státní hranice u Studnice v nadmořské výšce 203 m a ústí v Polsku zleva do Odry. Povodí má plochu 433,3 km2, délka toku činí 35,37 km, pný průtok u státní hranice ČR-PR je 2,08 m3.s-1. Povodí Osoblahy leží v málo vodné oblasti s malou retenční schopností, středně rozkolísaným odtokem a nízkým až středním koeficientem odtoku. Mapován byl celý tok ve správě Povodí Odry, od pramene až po státní hranici České republiky. Dolní část povodí Osoblahy na našem území leží v Osoblažské nížině, náležející do geomorfologické subprovincie Středopolské nížiny. Rovinný reliéf (střední sklon 1o42´) vznikl na kvartérních sedimentech, převážně na uloženinách kontinentálního zalednění, překrytých sprašovými hlínami. Převládajícím půdním typem v Osoblažské nížině jsou hnědozemě typické a luvizemní, v dosti široké říční nivě převládá hluboká fluvizem glejová. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT10 s pnými ročními teplotami více než 80 C a ročními srážkami kolem 700 mm (Osoblaha 8,60C a 717 mm). Nad městem Osoblahou přechází povodí do geomorfologického podcelku Zlatohorská vrchovina, náleží nejprve do Amalínské pahorkatiny a posléze do Arnultovické kotliny s mírně zvlněným reliéfem vzniklým činností kontinentálního ledovce. Vyskytují se zde oblíky a bludné balvany. Podložní spodnokarbonské horniny jsou často překryty glacigenními a glacifluviálními sedimenty, na nichž vznikly primární pseudogleje. Klimaticky se směrem po toku střídají mírně teplé oblasti MT7, MT9 a MT 10 s pnými ročními teplotami 7-80 C a ročními srážkami 600-700 mm.Pramenná část povodí Osoblahy leží na severním okraji Artmanovské hornatiny, budované spodnokarbonskými břidlicemi a drobami, vyznačující se dlouhými hřbety se zbytky kryogenně modelovaného zarovnaného povrchu. Z půdních typů zde převažují kyselé a silně kyselé kambizemě typické, klima je chladnější, neboť tato část povodí již leží v chladné klimatické oblasti CH7. Biogeograficky náleží dolní část povodí Osoblahy do Opavského biogeografického regionu, který je součástí Polonské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický okres Slezská pahorkatina náležející do ou Českomoravské mezofytikum. Z hlediska vegetační stupňovitosti náleží geobiocenózy tohoto úseku přechodu mezi 2. bukodubovým a 3. dubobukovým Osoblaha 2,3 vegetačním stupněm. Převážná část povodí leží v Krnovském bioregionu, který má charakter přechodu mezi Hercynskou a Polonskou biogeografickou podprovincií a kde zcela převládá 3.dubobukový vegetační stupeň Osoblaha 3. Pramenný úsek náleží do Nízkojesenického bioregionu a do 4. bukového vegetačního stupně Osoblaha 4. Geobiocenózy příbřežního pásma v nivě dolní části Osoblahy (po ř.km 8,0) náleží do skupin typů geobiocénů širokých údolních niv. Střídají se zde relativně sušší habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora) a vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora), pouze v dolní části se vyskytuje segment topolojilmových jasenin vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora) na zrnitostně lehčích fluvizemích. Vzácnější jsou nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni glutinosae-saliceta superiora), na štěrkových náplavech se vyvíjejí i vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis superiora). Geobiocenózy říční nivy nejnižší části mapovaného úseku v Osoblažské nížině byly mapovány jako přechod mezi 2. a 3. vegetačním stupněm, plynule přecházejí do 3.vegetačního stupně. Geobiocenózy střední části nivy Osoblahy náležejí ke skupinám typů geobiocénů užších niv pahorkatin a střídají se zde vlhčí jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) a sušší javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora). V pramenné části, náležející do 4. bukového vegetačního stupně je příbřežní pásmo tvořeno převážně kontaktními geobiocenózami bází přilehlých svahů. Povodí Osoblahy tvoří převážně zemědělsko-lesní krajina, jen v dolním úseku ve Slezské nížině a na plochém dnu Arnultovické kotliny převažuje zemědělská polní krajina. V horní části toku jsou nivní biocenózy výrazně ovlivněny venkovskou zástavbou Petrovic, Janova, Jindřichova a Arnultovic, neboť Petrovický potok zde tvoří sídelní osu. Kromě tří vymezených ekologicky významných segmentů krajiny jsou z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu velmi cenné staré významné stromy, z nichž některé, např.lípa velkolistá (Tilia platyphylla) s oem 700 cm na ř.km 22,25 zasluhují zařazení mezi památné stromy dle zák.č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Především v dolní části toku se začínají šířit invazní neofyty, především netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a místy také křídlatka (Reynoutria sp.), jejíž ohniska by bylo vhodné postupně likvidovat.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů,měkkýšů) | |||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||