|
||||||||||||||||||
|
|
B.2. Požadavky na užívaní vod – výhledový stav (základní scénář) 
B.2. Požadavky na užívaní vod – výhledový stav (základní scénář)
B.2.1. Seznam plánů a programů s požadavky na užívání vod a vlivy na stav vodVýchozími dokumenty pro výhledový stav sektoru vodního hospodářství jsou Rámcová směrnice 200/60/ES, Koncepce vodohospodářské politiky na období po vstupu České republiky do Evropské unie do roku 2010 (dále KVHP - zpracovaná Ministerstvem zemědělství a schválená usnesením vlády ČR č. 617 ze dne 16.6.2004), a Státní politika životního prostředí (dále SPŽP -, vyhotovená Ministerstvem životního prostředí a schválená usnesením vlády ČR č. 235 ze dne 17.3.2004). Dalším závazným dokumentem státní politiky v oblasti vod je Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR - schválený usnesením vlády č. 562 ze dne 23.5.2007), se závaznou částí, vyhlášenou nařízením vlády č. 262/2007 Sb. V Rámcové směrnici je mimo jiné uvedena nutnost koordinace spolupráce členských států na mezinárodní úrovni ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti, k podpoře jejich udržitelného užívání, k ochraně vodních a suchozemských ekosystémů a mokřadů přímo na nich závislých, a k zachování a rozvoji potencionálního užívání vod Společenství. KVHP stanovila pro další rozvoj vodohospodářského sektoru mimo jiné tyto strategické cíle:
SPŽP v kapitole 7. - Ochrana a užívání vod vytyčila environmentální opatření ve vodní politice, mezi něž patří:
Také Plán hlavních povodí České republiky stanovil cíle státní politiky v oblasti vod a opatření pro vytvoření podmínek pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky. Ty by měly umožnit skloubení požadavků na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů a současně zohlednit opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Rámcové cíle státní politiky pro harmonizaci veřejných zájmů v souladu s vodním zákonem jsou:
Pro realizaci opatření k dosažení rámcových cílů budou využívány tyto programy:
Plán hlavních povodí ČR obsahuje závaznou část, která je podkladem:
V oblasti povodí Odry bude užívání povrchových a podzemních vod ovlivňováno antropogenními vlivy, které vyplývají z různých plánů, programů a koncepčních dokumentů celostátní působnosti, iniciované ministerstvy zemědělství, životního prostředí, dopravy, zdravotnictví, průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj, ale i dokumentů krajských, a to Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje. Základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací jsou Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů, které byly schváleny zastupitelstvy jednotlivých krajů v období let 2004 až 2005. Jejich zpracování vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích, a tyto plány obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném území. Obsahují rozhodující stavby pro splnění požadavků přechodného období ČR (do 31.12.2010). Jsou základem pro využití fondů Evropských společenství, navazují na plány oblastí povodí a jsou podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace. Dalšími relevantními podklady pro užívání vod v oblasti povodí jsou Územní plány velkých územních celků v Moravskoslezském kraji i Olomouckém kraji, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, plány odpadového hospodářství obou krajů, územní energetické koncepce krajů, krajské programy pro zlepšení kvality ovzduší a pro snižování emisí, koncepce dopravní infrastruktury krajů, koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova krajů, koncepce ochrany přírody a krajiny obou krajů, plány péče o CHKO, Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje a Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje. Přehled plánů, programů a koncepčních dokumentů Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje je uveden v tabulce TB 2.1.
B.2.2. Prognóza požadavků na povrchové vodyDomácnosti, průmysl, energetika, služby, zemědělská výroba, ale také cestovní ruch a rekreační aktivity – to jsou obecně oblasti, které především ovlivňují jednak množství, ale i kvalitu povrchových vod. Z hlediska odběrů vody a vypouštění odpadních vod je největším uživatelem povrchových vod průmysl, následují domácnosti, dále zemědělství, v menší míře energetika, cestovní ruch a rekreační aktivity. Podle krajských plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a krajských rozvojových plánů je nutno zajistit žádoucí úroveň zásobování pitnou vodou, kvalitu pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod . Na základě dlouhodobých sledování dochází jednoznačně ke zlepšování řady jakostních ukazatelů v povrchových vodách, současně s tímto trendem však rostou nároky na kvalitu vody, a to v širokém spektru, zejména u biologických parametrů. V tom smyslu se současný pohled dá charakterizovat tak, že vše, co se odlišuje od přirozeného stavu neovlivněného lidskou činností, je považováno za nevyhovující stav. Podle takto často nereálisticky stanovených měřítek budou i mnohdy velmi nákladná opatření ke snižování vypouštěného znečištění se jevit jako nedostačující. V povodí Odry tvoří jádro ekonomiky zpracovatelský průmysl a dobývání surovin. Významná je rovněž energetika, cestovní ruch a rekreace, do popředí se dostávají poslední dobou stále více služby. Zemědělství není vzhledem k rozsahu horských a podhorských oblastí v povodí z hlediska produkce tak rozsáhlé, má však rozhodující podíl na plošném znečištění povodí.. Z hlediska rozvoje území lze předpokládat rozvoj měst v souladu s perspektivou rozvoje průmyslových zón a navazujících služeb. U menších měst a obcí lze spíše předpokládat stagnaci. Velký rozvoj obcí lze očekávat v oblastech s dopravní dostupností do průmyslových center a v rekreačních oblastech pro letní a zejména zimní rekreaci. Při prognóze požadavků na povrchové vody je nutno vzít v úvahu následující závažné problémy.
B.2.2.1. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénářPrognóza trendů, na základě níž se pak bude posuzovat stav užívání vod ke konci plánovacího období, vychází ze Základního scénáře nakládání s vodami, užívání vod a vlivů na vody do roku 2015, který byl pro národní úroveň, tzn. pro území celé České republiky, pro potřeby plánování v oblasti vod vyhotoven z popudu Ministerstva zemědělství ČR v roce 2004. Scénář budoucího vývoje, sestavený firmami CITYPLAN s.r.o. a IREAS o.p.s., se opírá zejména o informace Českého statistického úřadu a o celostátní koncepce rozvoje, jak s nimi pro výhledové období počítají jednotlivé resorty. Vychází ze současného stavu populace a stavu ekonomiky na území celé ČR a pro všechny hlavní národohospodářské okruhy predikuje – v řadě případů variantně – budoucí stav vývoje. Z prognózy tohoto scénáře na národní úrovni byla pro jeho pravděpodobnou variantu odvozena za účelem sestavení tohoto plánu návazně na to i prognóza budoucího stavu pro oblast povodí Odry. Prognóza k roku 2015, přihlížející k geografickým, ekonomickým a populačním charakteristikám oblasti ke krajským koncepcím,a plánům, a současně k expertním odhadům a místním znalostem. V jednotlivých tématických okruzích, dotýkajících se plánování, by scénář vývoje do roku 2015 měl být v oblasti povodí Odry následující: Tab B.2.1 Podrobný popis požadavků na povrchové vody
B.2.3. Prognóza požadavků na podzemní vodyDo r. 2015 lze celkově očekávat setrvalý způsob užívání podzemních vod v oblasti povodí, neuvažuje se s tím, že by se způsoby exploatace těchto vod a ani významné antropogenní vlivy, které na ně působí (umělá infiltrace, těžba uhlí a vlivy poddolování, těžba štěrků), zásadně nějak měnily. Odhad celkového trendu budoucího vývoje uvádí následující tabulka Tab B.2.2 Podrobný popis požadavků na podzemní vody
B.2.4. Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavuSestavení vodohospodářské bilance vyplývá ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Postup při zpracování bilance je specifikován v Metodickém pokynu Ministerstva zemědělství České republiky pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z roku 2002. Jednou z částí vodohospodářské bilance je hodnocení výhledového stavu vod. To se sestavuje jednou za šest let jako podklad pro proces plánování v oblasti vod a porovnává hodnoty výhledových odběrů vody a vypouštění vody s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovaným hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období pro povrchové vody. Pro podzemní vody výhledové hodnocení množství vod obsahuje hodnocení množství podzemních vod ve významných hydrogeologických rajonech porovnáním odhadovaných, případně plánovaných odběrů podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů.
B.2.4.1. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vodNa základě rozdílných pravidel hospodaření s vodou v oblasti povodí Odry z důvodu existence Vodohospodářské soustavy povodí Odry bylo hodnocení výhledového stavu v rámci zpracování vodohospodářské bilance rozděleno na dva samostatné celky:
Schéma zásobování vodou z povrchových zdrojů vodohospodářské soustavy povodí Odry je znázorněno na mapě MD 4.7a. Ad. 1) Hodnocení výhledového stavu v části oblasti povodí pokryté Vodohospodářskou soustavou povodí Odry Vodohospodářská soustava povodí Odry (dále jen VHS PO) je víceúčelová vodohospodářská soustava, která zajišťuje prostřednictvím vodních děl plnění následujících funkcí s přiřazenými prioritami dle jejich významu :
Ve velice exponované oblasti Moravskoslezského kraje, co se týká průmyslové výroby a zalidněnosti, nebylo možné vysoké nároky na vodní hospodářství již řešit izolovanými vodohospodářskými opatřeními, a to vedlo ke vzniku VHS PO. Hlavním cílem soustavy je plně uspokojit nároky na dodávku vody pro obyvatelstvo a průmysl a zajistit a nadlepšovat průtoky ve vodních tocích pod nádržemi a také ve vzdálenějších profilech, což má pozitivní vliv také na kvalitu vody v tocích. Nároky ochrany před povodněmi jsou v soustavě řešeny respektováním ochranných objemů ve vodních nádržích, rekreační podmínky jsou uspokojovány udržováním „rekreačních hladin“ na některých údolních nádržích v letním období, pokud to dovolí hydrologická situace, a vypouštěním minimálních průtoků z nádrží pro umožnění rekreace podél vodních toků. VHS PO je situována na části území Moravskoslezského kraje a zahrnuje tzv. vodárenskou část s údolními nádržemi Šance, Morávka, Slezská Harta a Kružberk a tzv. Ostravský uzel s nádržemi Olešná a Žermanice a vzdouvacími objekty a převody vody, umožňujícími nakládání s vodou. Hydrologicky je VHS PO vymezena:
Obr. 2.1 Schéma Vodohospodářské soustavy povodí Odry Priority a pravidla řízení vodního hospodářství v regionu povodí stanovuje Manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry (dále jen Manipulační řád). Ten je souborem pravidel, kterými se koordinuje nakládání s povrchovými vodami na vodních dílech VHS PO. Manipulační řád obsahuje principy řízení jednotlivých funkcí vodohospodářské soustavy rozdělených podle priorit, tj. funkce zásobní, zabezpečení minimálních průtoků v tocích, povodňové ochrana, ovlivňování jakosti vod v tocích, funkce rekreační a výroby elektrické energie. Užívání vod vyplývající z těchto funkcí byly rozlišeny podle důležitosti do tříd významnosti. Nejdůležitější jsou vodárenské odběry a základní průtoky pod nádržemi, dále následují průmyslové odběry a minimální průtoky na tocích, povodňová ochrana a zvýšené minimální průtoky pod nádržemi, rekreace a výroba elektrické energie. Při řízení soustavy je nejdříve nutno uspokojit požadavek vyšší třídy, až následně požadavky tříd nižších. V případě, kdy je nutno z důvodu stavu daného zdroje určitý požadavek na dodávku vody omezit, musí být nejprve využito možnosti jeho přemístění na jiný zdroj. Až poté dochází ke krácení dotčených nároků na nakládání s vodami o stejný díl. Manipulační řád definuje rovnováhu provozu soustavy k uspokojení jednotlivých nároků na vodu. Na základě sestaveného simulačního modelu soustavy jsou stanovena pásma manipulací na nádržích a jezech, minimální průtoky pod odběrnými místy a je optimalizován celý systém spolupráce vodních děl v soustavě. Manipulační řád je každoročně aktualizován podle skutečné výše odběrů z jednotlivých zdrojů. Mapa MD 4.7a, znázorňující schéma zásobování vodou z povrchových zdrojů vodohospodářské soustavy, jakož i další informace o VHS PO, jsou obsaženy v kapitole D.4.7. Pro hlavní systém k zásobení obyvatel v oblasti povodí Odry (Ostravský oblastní vodovod) je zabezpečenost dodávky vody z centrálních zdrojů – vodárenských nádrží Kružberk, Šance, Morávka - dostatečná a téměř se blíží 100 %. Z provedeného hodnocení výhledového stavu v části oblasti povodí pokryté Vodohospodářskou soustavou povodí Odry vyplývá, že existuje dostatečná kapacitní rezerva pro pokrytí případného nárůstu potřeby vody v území zásobovaném Ostravským oblastním vodovodem z těchto zdrojů, a dále rovněž pro případ nutnosti zajištění vody pro další části systému běžně zásobeného z ostatních zdrojů. Rezerva umožňuje také napojování nových sídel a jejich obyvatel na vodovodní řady. Dodávky provozní vody pro hlavní odběratele v oblasti povodí Odry jsou v současnosti zajištěny rovněž téměř se stoprocentní zabezpečeností. Za předpokladu dodržování pravidel daných Manipulačním řádem VHS PO nejsou do roku 2015 předpokládány problémy s dodávkou požadovaného množství provozní vody těmto odběratelům i dalším subjektům v rámci VHS PO. Odběry vody pro průmyslové účely, realizované z vodních toků, jsou ovlivněny nutností respektovat minimální zůstatkový průtok v tocích pod odběrnými místy. Závěrem lze konstatovat, že ve výhledovém období k roku 2015 nedojde v části oblasti povodí pokryté Vodohospodářskou soustavou povodí Odry k napjatému bilančnímu stavu a ze současných zdrojů budou zabezpečeny veškeré požadavky na užívání vody. Ad. 2) Hodnocení výhledového stavu v části oblasti povodí mimo Vodohospodářskou soustavu povodí Odry Řešené území je možno specifikovat dílčím povodím Opavy nad Moravicí, Moravice nad údolní nádrží Slezská Harta, dílčím povodím Odry nad Opavou, dílčím povodím Olše nad Stonávkou a dílčím povodím okrajových přítoků Odry. Pro část oblasti povodí Odry situovanou mimo území Vodohospodářské soustavy povodí Odry bylo také provedeno hodnocení výhledového stavu k roku 2015. Při zpracování byly obdobně jako u každoročního sestavení bilančního hodnocení minulého roku podkladem ohlašované údaje sledovaných uživatelů vod, kteří odebírají podzemní nebo povrchovou vodu nebo vypouštějí odpadní vodu v množství přesahujícím 500 m3.měsíc-1 nebo 6 000 m3.rok-1. Všichni sledovaní uživatelé vod byli pro účely zpracování bilance výhledového stavu zařazeni do jednotlivých vodních útvarů povrchových vod vymezených v oblasti povodí Odry. Podkladní údaje o jejich nakládání s vodami byly použity z databáze Evidence uživatelů vod povodí Odry. Ke každému uživateli vod v příslušném vodním útvaru bylo následně přiřazeno hlášení o velikosti jeho odběru, respektive o vypouštění realizovaného v období let 2000 – 2005. Z takto setříděných údajů byla pro každého uživatele vod vypočítána průměrná velikost nakládání s vodou za období let 2000 – 2005. Vstupem do bilance pak byly předpokládané požadavky (nároky) na odběry vody, pro každého uživatele tedy byla na základě expertního posouzení procentuálně navýšena současná průměrná velikost, popřípadě snížena tak, aby byl co nejpravděpodobněji vystižen vývoj daného užívání vod k horizontu roku 2015. Celkové ovlivnění vodního útvaru uživateli vod k roku 2015 bylo pak dáno součtem předpokládaných hodnot jednotlivých užívání vod s tím, že odběry vody (včetně odběrů vod podzemních) bilančně představují úbytek („-” záporná hodnota) a vypouštění do vod povrchových („+” kladná hodnota) přírůstek průtoku v toku. Hodnoty celkového ovlivnění řešených vodních útvarů uživateli vod k roku 2015 byly následně využity pro vyhodnocení výhledového stavu množství povrchových vod ve vybraných bilančních profilech, kterých bylo pro zpracování této výhledové bilance na části oblasti povodí Odry zvoleno šest. Jedná se o bilanční profily Bartošovice a Svinov na vodním toku Odra, Krnov na Opavě, Krnov na Opavici, o bilanční profil Moravice nad kaskádou údolních nádrží Slezská Harta a Kružberk a o profil Český Těšín na vodním toku Olše (viz Tab. B.2.3). Tab B.2.3 Hodnocené kontrolní (bilanční) profily v oblasti povodí Odry mimo VH soustavu povodí Odry Pro posouzení výhledového bilančního stavu v těchto profilech byly zvoleny v souladu s metodikou přirozené průtoky v delším časovém období – reálné hydrologické řady průměrných měsíčních průtoků v řešených profilech za časové období 1996 – 2005. Principem bilančního hodnocení hospodaření s vodou je porovnání požadavků na zachování minimálních bilančních průtoků s minimálními průměrnými měsíčními průtoky v bilančních profilech. Vstupem pro výpočet bilančního stavu byl průměrný měsíční minimální průtok, získaný z dlouhodobých měřených hodnot výše uvedeného časového období v daném profilu. Bilanční stavy, kterých je rozlišováno 5 (BS1 až BS5 viz níže), vyjadřují vztah velikosti ovlivněného minimálního průměrného měsíčního průtoku (QMM), vypočteného z naměřených hodnot v kontrolním profilu, ke statisticky vyhodnocenému výskytu tzv. m-denních vod (blíže viz Metodický pokyn MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí), resp. k minimálnímu zůstatkovému průtoku (MZP) danému obecně závazným předpisem. První dva bilanční stavy (BS1 a BS2) vyjadřují uspokojivý a vyvážený stav vodních zdrojů, další dva (BS3 a BS4) označují napjatý bilanční stav, poslední (BS5) signalizuje pasivní stav vodních zdrojů.
BS1 pro případ QMM > Q330d Výsledky bilančního řešení jsou prezentovány v mapových přílohách MB 2.4a – MB 2.4b. Závěrem lze konstatovat, že ve výhledovém období k roku 2015 nedojde v dílčích povodích mimo Vodohospodářskou soustavu povodí Odry k napjatému bilančnímu stavu. Přílohy:
B.2.4.2. Povrchové vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vodVýhledová bilance kvality vod byla v oblasti povodí Odry prováděna pro 6 základních ukazatelů – BSK5, CHSKCr, PC, N-NH4, RAS a NL. Pro tyto ukazatele a pro každý vodní útvar byl očekávaný přírůstek či úbytek vypouštěného znečištění promítnut pomocí směšovací rovnice do jakosti vody zjištěné v závěrném profilu dle vyhodnocení jakosti vody v letech 2005 – 2006. V případě významných změn jakosti vody v závěrném profilu vodního útvaru byla tato skutečnost promítnuta i do vodních útvarů navazujících. Postup zpracování byl následující. U evidovaných zdrojů znečištění bylo uvedeno očekávané výhledové množství vypouštěného znečištění. V případě, že u zdroje nedojde k výrazným změnám, množství vypouštěného znečištění bylo ponecháno na úrovni údajů, hlášených za rok 2006. Poté bylo sečteno množství vypouštěného znečištění ze všech zdrojů a rozdíly mezi současným a výhledovým zatížením byly pomocí směšovací rovnice promítnuty do kvality povrchové vody v závěrném profilu vodního útvaru. Pro výpočet se použily hodnoty průtoku Q355d a mediánu jednotlivých ukazatelů jakosti vody. Nejvýraznější změny jakosti vody do budoucna lze očekávat na menších tocích, kde i malý úbytek znečištění, způsobený např. řádným odkanalizováním, se velmi pozitivně promítne. Na tocích s vyšší vodností nebude tento úbytek tak markantní a úroveň jakosti vody bude v tomto směru stagnovat. Do výhledové bilance jakosti vody byly promítnuty již známé nebo plánované záměry výstavby nových průmyslových zón a závodů. Důsledkem toho je, že v některých vodních útvarech by mohlo dojít vlivem vyššího vnosu znečištění i k mírnému zvýšení jeho hodnot. Nejvíce by se tento fakt, který je přehledně graficky uveden v mapách MB 2.4.c až MB 2.4.h, mohl projevit v těch vodních útvarech, kde do roku 2006 nebyly evidovány žádné vypouštěné splaškové odpadní vody z menších obcí a sídel, protože např. dosud zasakovaly do horninového prostředí. Jejich soustředěním na nově plánovaných čistírnách odpadních vod a jejich výpočtovou kvantifikací tak může dojít paradoxně k mírnému nárůstu znečištění ve sledovaných ukazatelích. V celkovém důsledku však podchycením těchto dosud nekontrolovaných zdrojů se biologické parametry zlepší a celkově dojde ke zlepšení podmínek pro život na vodu vázaných organismů. Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu kvality vod jsou graficky znázorněny v mapových přílohách MB 2.4c – MB 2.4h. Přílohy:
B.2.4.3. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu množství vodBilance podzemní vod se zpracovává v členění podle hydrogeologických rajonů. Na území oblasti povodí Odry je vymezeno 10 hydrogeologických rajónů, z nich co do počtu převažují v povodí Odry rajony s fluviálními a glacigenními sedimenty, resp. jen s glacigenními sedimenty. Dle vyhodnocení bilance množství podzemních vod k roku 2006 bylo v oblasti povodí Odry celkem odebráno 23,1 mil.m3 vody, z toho nejvíce z rajonu č. 156 Glacigenní sedimenty Podbeskydské pahorkatiny a Ostravské pahorkatiny (6 mil.m3) a Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Odry - č. 151 (4,9 mil.m3). Z porovnání odebraného množství, které nedosahuje v oblasti povodí Odry vysokých hodnot a kapacit příslušných hydrogeologických rajonů, je zřejmé, že nedochází k napjatému bilančnímu stavu. Ve výhledu do roku 2015 se předpokládá stagnace až mírný nárůst odběrů podzemních vod jak pro potřeby vodárenské, tak pro potřeby jiné, než vodárenské. Ani tato skutečnost nezpůsobí v žádném z hydrogeologických rajónů napjatý bilanční stav.
B.2.4.4. Podzemní vody - Vodohospodářská bilance výhledového stavu kvality vodBilanci jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry lze nepřímo vyvodit z porovnání vybraných ukazatelů (chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, CHSKMn, měď, kadmium, olovo a pH) u dosud využívaných objektů odběrů podzemních s mezními hodnotami pro jakost vod k úpravě na vodu pitnou (ČSN 75 7214) a podle toho pak podle kategorie upravitelnosti na pitnou vodu (tzv. kategorie A až D). Z tohoto porovnání dat (z roku 2006) s normovými hodnotami vyplývá, že voda z podzemních zdrojů v celé oblasti povodí Odry je v převážné většině natolik kvalitní, že je pro pitné účely vesměs vždy upravitelná, neupravitelná je pouze pokud jde o
U všech ostatních ukazatelů (dusičnany, amonné ionty, sírany a pH) dosahuje té úrovně, že voda jednoduše, dvoustupňově či vícestupňově vždy upravitelná je (kategorie A až C). Do budoucna (k roku 2015) lze očekávat i v těchto případech v oblasti povodí Odry další mírné zlepšení jakosti podzemních vod mj. vzhledem k tomu, že budou pokračovat sanace starých ekologických zátěží a skládek, projevovat se bude i omezení znečištění podzemních vod ze zemědělství především díky snížením užívání pesticidů a zákazu některých účinných látek a v neposlední řadě i dodržováním správné zemědělské praxe. |
|||||||||||||||||
