Bělá pramení ve Videlském sedle v nadmořské výšce 880 m, celková délka toku na území ČR činí 32,8 km, povodí má plochu 271 km2. Povodí leží v dosti vodné oblasti s vysokým koeficientem odtoku a malou retenční schopností, průtok je středně rozkolísaný. Bela ústí v Polsku do Kladské Nisy. Průměrný průtok u státní hranice činí 4,32 m3.s­1. Mapován byl celý tok Bělé od pramene až ke státní hranici.
Povodí mapované části toku se rozkládá v geomorfologickém celku Hrubý Jeseník, členité hornatině kerno-hrásťové struktury České vysočiny s kotlinou (Jeseníku) a v dolní části členitou pahorkatinou ve Zlatohorské vrchovině s kvartérní strukturou oblasti pleistocenního kontinentálního zalednění. Převládají devonské amfibolity a amfibolické ruly, algonkické biotitické pararuly aj.
Biogeograficky povodí přináleží bioregionu jesenickému hercynské biogeografické podprovincie a přechodného pásma k Vidnavskému bioregionu polonské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky se rozkládá v okrese Hrubý Jeseník fytogeografického obvodu České oreofytikum.
Od pramene až po město Jeseník zasahuje chladná klimatická oblast CH7, která níže (tj. na sever) přechází v mírně teplé oblasti MT7 a u státní hranice MT9. Klimatologická stanice Jeseník uvádí 7,1 0C průměrnou roční teplotu vzduchu a 846 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo ke střední části povodí).
Geobiocenologicky mapovaný tok s blízkým okolím se ponejvíce rozkládá ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni Bělá 3, horní část od ř. km 24,0 ve 4. bukovém vegetačním stupni Bělá 4 a pramenná část od ř. km 31,1 v 5. jedlo-bukovém vegetačním stupni Bělá 5. Z trofických řad převažuje meziřada A/B (oligo-mezotrofní). Naprosto převládá skupina typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny (Fraxini-alneta aceris) 3. a výše 4. vegetačního stupně. Jen roztroušeně se uplatňují segmenty stg jasanových olšin (Fraxini-alneta), více v horní polovině toku, výjimečně štěrkopískové náplavy jsou plošně tak velké, aby se na nich mohla rozvíjet vegetace skupiny typů geobiocénů vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis).
Běla protéká horskou (pramenná část) a podhorskou krajinou a je v téměř celé délce v intravilánu s řidší či hustší (až městskou) zástavbou a tvoří přirozenou osu údolí. Horní úsek lze považovat za ekologicky významný segment krajiny a taktéž část pod městem Jeseník, avšak tok na ose Jeseník - Domašov s břehovými porosty by se mohl stát i s okolní krajinou luk a pastvin s hrázovými porosty dřevin na svazích stejně ekologicky a esteticky účinným.
Povodí se na obou březích až po město Jeseník rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a dolů CHKO pokračuje v části povodí pravého břehu Bělé až téměř ke státní hranici s Polskou republikou

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

ř.km 7,9-8,65;    charakter toku i doprovodného porostu přirozený, (na levém břehu přítomnost frekventované komunikace snižuje ekologickou významnost).

ř.km 31,10-32,40;  přirozený charakter toku a pramenná oblast

Levý břeh:  

ř.km 27,76;  silný jedinec jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Za silnicí mohutná lípa.

ř.km 23,30;  skupina javorů klenů (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

ř.km 22,15;  větší exemplář bříza bradavičnatá (Betula pendula)

úsek č. 20;  skupiny alejovitého charakteru silných jedinců jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v první třetině úseku.

ř.km 20,74;  mohutnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) rostoucí solitérně.

ř.km 19,80;  pěkný jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) na zahradě, i když ne zvláště mohutný

ř.km 17,56;  jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), obvod 321 cm, výška cca 30 m, kořeny prorůstá plot i zídku až k chodníku.

Pravý břeh:

ř.km 24,55;  solitérně rostoucí větší vrba křehká (Salix fragilis)