• Úvodní zpráva
  • Textová část
  • Tabulková část
• I. Charakteristiky dílčího povodí Horní Odry
• II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod
• III. Monitoring a hodnocení stavu
• IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodu
• V. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny
• VI. Opatření k dosažení cílů
• VII. Ekonomické údaje
• VIII. Doplňující údaje
• Stručný souhrn


• Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem


• Ke stažení


• Posouzení z hlediska vlivu koncepce na životní prostředí


• Odkazy

1. Úvodní zpráva

1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod
1.1. Právní rámec
1.2. Úrovně procesu plánování
2. Aktualizace plánů povodí
2.1. Změny od publikace plánu dílčích povodí
2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření v předchozím plánu dílčího povodí
2.3. Neprovedená opatření navržená v předchozím plánu dílčího povodí s vysvětlením důvodů
2.4. Souhrn důsledků mimořádných okolností a k jejich nápravě přijatých opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů
3. Členění a struktura plánu dílčího povodí
3.1. Elektronická webová verze
4. Požadavky vyplývající z posouzení vlivu PDP Horní Odry 2021 - 2027 na životní prostředí (SEA)
5. Základní pojmy
6. Seznam podkladů
7. Seznam zkratek

 

1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jako jeho druhé vydání z roku 1975, Směrný vodohospodářský plán. Ten byl pro územní působnost dílčího povodí Horní Odry nahrazen v roce 2010 Plánem oblasti povodí Odry, který byl platný po dobu 6 let. V roce 2015 byl tento dokument aktualizován a nahrazen Plánem dílčího povodí Horní Odry, platným pro II. plánovací období v letech 2016–2021. Poslední aktualizace Plánu dílčího povodí Horní Odry byla zpracována v průběhu let 2020 a 2021, je připravena pro III. plánovací období a bude platit v letech 2021-2027.

Současné plánování v oblasti vod vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice). Smyslem Rámcové směrnice je zabránit dalšímu zhoršování stavu povrchových i podzemních vod a zlepšit stav vod a na vodu vázaných ekosystémů. Hlavním cílem Rámcové směrnice bylo do roku 2027 dosáhnout dobrého stavu vod.

Proces plánování v oblasti vod se v současné době řídí ustanovením vodního zákona v Hlavě IV, plánování v oblasti vod, a prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 393/2010 Sb. a vyhláškou č. 350/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Účelem plánování v oblasti vod je dle vodního zákona vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:

• ochrany vod jako složky životního prostředí,
• snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
• udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

Proces plánování v oblasti vod na národní úrovni náleží do sdílené působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, na úrovni dílčích povodí (oblastí povodí) jsou pořizovateli plánů správci povodí (státní podniky Povodí) a krajské úřady.

Plán dílčího povodí (PDP) Horní Odry je hledáním rovnováhy mezi náročnými konkrétními cíli, které byly vytyčeny na základě legislativních předpisů, na základě Národních plánů povodí (NPP) a na základě environmentálních a vodohospodářských zkušeností jak pořizovatelů plánu, tak autorů metodik a návodů. PDP Horní Odry by měl být dobrým východiskem pro postupné splnění cílů Rámcové směrnice, zakotvených zejména ve vodním zákonu, ve vyhlášce o plánování v oblasti vod a v Národním plánu povodí Odry.

 

1.1. Právní rámec

Právní úprava plánování v dílčím povodí prošla v minulosti výraznými změnami. V návaznosti na výzvu Evropské komise, která upozorňovala na nesprávnou transpozici Rámcové směrnice, došlo velkou novelou vodního zákona č. 150/2010 Sb. k úpravě Hlavy IV tak, aby vyhověla požadavkům směrnice. Stejnou novelou byly transponovány i požadavky „povodňové“ Směrnice 2007/60/ES, které se procesu plánování v oblasti vod rovněž dotýkají.

V návaznosti na tyto změny došlo ke zrušení prováděcí vyhlášky k plánování v oblasti vod č. 142/2005 Sb. a ke zpracování nové vyhlášky č. 24/2011 Sb. a dále k nahrazení vyhlášky o oblastech povodí č. 292/2002 Sb. vyhláškou č. 393/2010 Sb. Legislativní předpisy jsou uvedeny v kapitole 5 této úvodní části.

Při zpracování podkladů bylo použito právní legislativy platné k srpnu roku 2020. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel. Všechny jsou vypsány v kapitole 5.

 

1.2. Úrovně procesu plánování

Současný cyklus plánování zahrnuje zpracování dalších úrovní plánů povodí a zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik, které implementují požadavky Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

Aktualizace plánů povodí probíhá ve třech úrovních:

• pro mezinárodní oblasti povodí,
• pro části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (pro které se pořizují „národní plány povodí“)
• a pro dílčí povodí.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů povodí, koordinovaných na úrovni mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. Garanty jejich zpracování jsou příslušné mezinárodní komise pro tato tři evropská povodí.

Národní plány povodí ve II. plánovacím období nahradily koncepční dokument „Plán hlavních povodí“, přijatý v I. plánovacím období. Tři tyto národní plány v ČR pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. NPP schvaluje vláda. Národní plány v tomto plánovacím cyklu nepodléhají procesu SEA (posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí), procesu SEA podléhají jednotlivé plány dílčích povodí, které jsou brány jako podklad Národních plánů povodí.

Národní plány povodí stanoví cíle:

• pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod,
• ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
• pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb,
• pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.

Národní plán povodí Odry je tvořen z plánů pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry a dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.

Plány dílčích povodí jsou aktualizací předchozích Plánů dílčího povodí po 6 letech od jejich schválení (prosinec 2015). Pořizují je správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady, schvalují je podle své územní působnosti kraje. V rámci této aktualizace je zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry členěno na 3 etapy:

• Přípravné práce, které obsahovaly analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně vymezení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod. Přípravné práce byly zpřístupněny veřejnosti a uživatelům vody k podání připomínek.
• Zpracování návrhů plánů povodí podle výsledků přípravných prací a obsahující programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4 zákona o vodách v platném znění. Návrh Plánu dílčího povodí Horní Odry byl zveřejněn a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám.
• Zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry, upraveného podle vyhodnocení připomínek uživatelů vod a veřejností.

Obr. 1.2a – Národní části mezinárodní oblasti povodí

Obr. 1.2b - Dílčí povodí České republiky

 

2. Aktualizace plánů povodí

Plány dílčích povodí doplňují Národní plány povodí o podrobné údaje a návrhy opatření (včetně časového plánu jejich uskutečnění), které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik a potřeb užívání vodních zdrojů. Základní obsah Plánů dílčích povodí dále upravuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

 

2.1. Změny od publikace plánu dílčích povodí

V porovnání s druhým plánovacím obdobím došlo k několika změnám. Změny se týkají názvosloví některých vodních útvarů povrchových vod (kategorie řeka), změnily se metodické přístupy a způsob posuzování stavu vod.

 

2.1.1. Změny ve vymezení dílčího povodí

Oproti druhému plánovacímu cyklu ke změnám ve vymezení dílčího povodí nedošlo.

 

2.1.2. Změny ve vymezení vodních útvarů a jejich typologie

V porovnání s druhým plánovacím cyklem k topologickým ani typologickým změnám ve vymezení vodních útvarů nedošlo. Z uvedeného důvodu nezahrnujeme Tabulku 2.1.1b (popisuje veškeré změny typologie vodních útvarů povrchových vod), ani Tabulku 2.1.2 (popisuje změny ve vymezení vodních útvarů podzemních vod) do textu Plánu dílčího povodí Horní Odry. U 11 vodních útvarů povrchových vod proběhla úprava názvů vodních útvarů, viz Tabulka 2.1.1a.

Je třeba doplnit, že v průběhu zpracování PDP byla navržena upravená podoba vodních útvarů povrchových vod. Změny byly předpokládány především ve vedení rozvodnic vodních útvarů tak, aby došlo k harmonizaci s datovou vrstvou toků dle ZABAGED a datovým modelem rozvodnic v mapovém měřítku 1:10 000 (ČHMÚ). V některých případech se ukázalo, že DIBAVOD neodpovídá skutečné situaci v terénu. Významným důvodem, proč k navrženým změnám prostorového vymezení vodních útvarů nedošlo, byla skutečnost, že v době zveřejnění návrhu nové podoby vodních útvarů byly již dokončené práce na hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod.

Konečné změny ve vymezení vodních útvarů by navíc přinesly obtíže při porovnání výsledků hodnocení stavu vod ve II. a III. plánovacím cyklu a značně by komplikovaly posuzování dosažení cílů.

Tabulka 2.1.1a – Vymezení vodních útvarů povrchových vod – přehled změn

Poznámka: u vodních útvarů neuvedených v tabulce ke změně nedošlo

 

2.1.3. Popis a zdůvodnění změny (aktualizace) metodik hodnocení stavu

Chemický stav byl hodnocen shodně s postupy platnými pro předchozí období. Metodická změna nastala pouze v případě hodnocení kovů niklu a olova, kdy ve shodě se směrnicí 2013/39/EU a nařízením vlády č. 401/2015 Sb. byla nově hodnocena biodostupná forma těchto kovů. Větším počtem změn prošly metodiky pro hodnocení složek ekologického stavu vodních útvarů. Odlišně od předchozího cyklu byla pro hodnocení všeobecných fyzikálněchemických ukazatelů použita Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (Rosendorf, 2011). Její důslednou aplikací nově dochází ke změně rozsahu posuzovaných ukazatelů, a především k výraznému zpřísnění limitů pro dosažení dobrého ekologického stavu.

V návaznosti na Rozhodnutí Komise 2018/229/EU byly aktualizovány metodiky pro hodnocení ekologického stavu jednotlivých biologických složek, do nichž byly zapracovány výsledky interkalibračního porovnání postupů a výsledků klasifikace jednotlivých národních metod členských států EU za účelem harmonizace národních klasifikačních systémů (platnost od března 2018). Dochází rovněž ke zpřísnění původně nastavených hranic tříd, které byly použity pro předchozí cyklus.

Byly aktualizovány metodiky – Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos a Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky makrofyta. Pro biologickou složku ryby se po dohodě s OOV MŽP připravila aktualizace metodického postupu hodnocení ekologického stavu podle složky ryby. Nově navržená metodika (Janáč et al. 2019) hodnotí stav vodních útvarů pro kategorie 4. – 9. řádu dle Strahlera, nižší řády toků se na rozdíl od předchozí metodiky pro nízkou spolehlivost nehodnotí.

Použití přísnějších kritérií spolu s neobvykle suchým monitorovacím obdobím tak vede u mnoha vodních útvarů ke zhoršení výsledného hodnocení oproti druhému plánovacímu cyklu. Bohužel to platí i u vodních útvarů, kde v mezidobí došlo k realizaci nápravných opatření a dal by se zde proto očekávat pozitivní dopad na hodnocení ekologického stavu vod. Z výše uvedeného důvodu není pochopitelně možné porovnávat aktuální výsledky hodnocení s hodnocením stavu vodních útvarů pro II. plánovací cyklus.

Oproti předchozímu plánovacímu období proběhla změna či aktualizace také u řady dalších metodik, přičemž jejich přehled je uveden v kapitole 5. Seznam podkladů. Nově byly vytvořeny také následující dosud chybějící metodické pokyny:

• Metodika hodnocení chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod kategorie řeka pro 3. cyklus plánů povodí v ČR, 2020
• Pracovní postup hodnocení významnosti hydromorfologických vlivů, 2019
• Začlenění hodnocení významnosti hydromorfologických vlivů do hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod, červen 2020
• Metodika odvození biologicky dostupných koncentrací vybraných kovů pro potřeby hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, VÚV T.G.M. v.v.i., 2019
• Metodika určení významnosti vlivů, VRV, 2017 – revize květen 2018
• Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů, AOPK, 2017
• Pracovní postup určení významných vlivů na morfologii a hydrologický režim, VÚV T.G.M., 2019
• Metodika odlovu a zpracování vzorku plůdkových společenstev ryb tekoucích vod, Jurajda a kol., 2019
• Metodika návrhu opatření včetně aktualizace katalogu opatření, VRV a.s., 2018
• Aktualizace metodiky určení silně ovlivněných vodních útvarů, 2019, Prchalová a kol.
• Metodika hodnocení stavu chráněných území vymezených pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody, 2020, Rosendorf a kol.
• Metodika monitoringu CHÚ vymezených pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody z roku 2020

Kromě toho došlo oproti předchozímu plánovacímu období k drobným změnám Makety plánu dílčího povodí (DHI a.s., 2018) a doplnění makety o listy hodnocení a požadavky na výstupy do datového modelu, které společně určují přesnou formální a obsahovou náplň PDP.

 

2.1.4. Přehled změn provedených v monitoringu povrchových a podzemních vod

Rozsah sítě situačního i provozního monitoringu byl zachován v plné výši. Každý vodní útvar má alespoň jeden monitorovací profil. Přehled změn počtu monitorovacích profilů ve vodních útvarech povrchových vod přináší Tabulka 2.1.3a.

U monitorovací sítě podzemních vod došlo oproti minulému plánovacímu období k redukci patnácti profilů monitoringu kvantitativního stavu. Dosavadní síť monitoringu chemického stavu byla rozšířena o jeden nově sledovaný profil (OBJ_ID VO0108 „Stonava“). Každý vodní útvar má alespoň jeden monitorovací profil. Přehled změn počtu monitorovacích profilů v útvarech podzemních vod přináší Tabulka 2.1.3b.

Tabulka 2.1.3a - Přehled sledovaných profilů u povrchových vod

 

Tabulka 2.1.3b - Přehled sledovaných objektů u podzemních vod

2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření v předchozím plánu dílčího povodí

Výsledkem plánování obecně by mělo být přijetí určitých opatření, jimiž by se mělo dosáhnout potřebných cílů. Během vyvíjejícího se procesu vznikla poměrně komplikovaná hierarchie druhů těchto opatření, jejíž struktura zůstala v rámci zachování kontinuity mezi jednotlivými cykly plánování zachována. Již v průběhu přípravných prací pro I. cyklus plánu povodí vznikl Katalog opatření pro návrh plánu oblastí povodí (VRV, 2005). Katalog obsahoval opatření na řešení bodových zdrojů znečištění, plošných zdrojů znečištění, morfologie, limnologie a povodňové ochrany. V plánech povodí II. cyklu se kategorie opatření dále postupně vyvíjela a konkretizovala. Pro III. plánovací období vznikla Aktualizace Katalogu opatření (VRV, 2019) s cílem dosáhnout větší jednotnosti při aplikaci opatření v rámci zásadních tematických celků, charakterizovaných určitým typem vlivu, skupinou ukazatelů nebo například vazbou na chráněné území.

Vzhledem ke skutečnosti, že plánování v oblasti vod je rozděleno na tři na sebe navazující cykly a předkládaný plán dílčího povodí je součástí již třetího z nich, v následující kapitole je uveden přehled realizovaných opatření z II. plánu dílčího povodí (druhý plánovací cyklus). Přehled opatření navržených pro III. plánovací cyklus je součástí kapitoly VI.

Počet navržených opatření ve II. plánovacím cyklu s rozdělením na opatření dokončená, probíhající a nezahájená je uveden v tabulce 2.2. Konkrétní seznam opatření je v přílohové tabulce 2.2. Stav opatření je k 30.4.2021.

Souhrnné informace o stavu opatření jsou vyhodnoceny u vodních útvarů se zvláštními cíli. Za vodní útvary se zvláštními cíli jsou ve III. plánovacím cyklu považovány ty útvary, ve kterých nebylo (v hodnoceném období) dosaženo dobrého stavu. Vzhledem k výsledkům hodnocení (kapitola III) se v dílčím povodí Horní Odry pro hodnocené období 2016-2018 108 ze 109 vodních útvarů řadí mezi vodní útvary se zvláštními cíli.

 

Tabulka 2.2. - Souhrnné informace o stavu opatření z II. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli

 

Přílohy:
Tabulka 2.2 – Informace o stavu opatření z II. plánovacího cyklu s vazbou na III. plánovací cyklus

 

2.3. Neprovedená opatření navržená v předchozím plánu dílčího povodí s vysvětlením důvodů

Ve II. plánovacím období bylo v rámci dílčího povodí Horní Odry navrženo celkem 308 konkrétních opatření (typu A) k dosažení cílů ochrany vod. Opatření obecné povahy typu B a C zůstávají většinou v platnosti i nadále a pro III. plánovací období jsou aktualizována nebo měněna dle aktuálních požadavků. Ze všech konkrétních opatření bylo navrženo nejvíce opatření pro komunální zdroje znečištění (117).

Jak uvádí přílohová tabulka 2.2, z celkového počtu 308 konkrétních opatření jich bylo k 31.4.2021 dokončeno 82, 124 jich probíhá, 72 zatím nebylo zahájeno a 30 opatření navržených ve II. plánovacím cyklu bylo zrušeno. Důvodem neprovedení byl většinou nedostatek finančních prostředků nutných k realizaci, technická neproveditelnost, komplikovaná vazba na další technická opatření, nahrazení jiným typem opatření či majetkoprávní důvody. V některých případech důvodem neprovedení byla skutečnost, že důvod jejich realizace pominul. Konkrétní výčet těchto neprovedených opatření je také uveden v přílohové tabulce 2.2.

 

2.4. Souhrn důsledků mimořádných okolností a k jejich nápravě přijatých opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů

Za mimořádné okolnosti jsou považovány ty, které mohou v krajním případě zapříčinit dočasné, ale i trvalejší zhoršení stavu vodního útvaru, a to v jakémkoliv z ukazatelů či složek (ekologických či chemických). Mezi tyto mimořádné okolnosti můžeme zařadit například velké ekologické havárie, při kterých dochází k úniku nebezpečných chemických látek do vodního prostředí, havarijní či jinak způsobené odstavení významné čistírny odpadních vod, ale také významné konstrukční práce v úseku říčního koryta (stavba mostu, úprava koryta apod.) a další mimořádné okolnosti. Je nutné si uvědomit, že mimořádné okolnosti nelze dopředu předvídat a ani nelze jejich výskyt zcela eliminovat. Je možné pouze vyvinout úsilí a podniknout konkrétní kroky k jejich omezení. K úniku nebezpečných látek do vod může dojít i při dopravních nehodách, které nelze eliminovat a které se mohou odehrát kdekoliv.

Mimořádné okolnosti antropogenního charakteru nebyly v průběhu II. plánovacího období zaznamenány, proto nemusela být přijata žádná odpovídající opatření. Tabulka 2.4.1 (uvádí seznam mimořádných okolností, jejich trvání a dopad) tak, z výše vysvětlených příčin, do PDP není zahrnuta.

Je však potřeba uvést, že za mimořádné přírodní okolnosti lze považovat hydrologicky silně podnormální klimatické podmínky ve II. plánovacím období, při nichž probíhal monitoring vodních útvarů za účelem hodnocení jejich stavu. Vlivem mimořádných přírodních okolností a menšího naředění odpadních vod u významné části vodních útvarů mohlo dojít ke zhoršení biologických, chemických i všeobecně fyzikálně-chemických ukazatelů oproti předchozímu plánovacímu období. K dispozici bohužel není žádná analýza nebo metodický postup, kterým by bylo možné zaznamenaný přírodní extrém v datech jakosti vod spolehlivě rozpoznat a jeho vliv kvantifikovat. V reakci na hydrologické sucho byla ve významných vodohospodářských profilech, bylo-li to možné, přijata některá mimořádná opatření, která jsou popsána v kapitole V.

 

3. Členění a struktura plánu dílčího povodí

Každá část plánu obsahuje textovou část, popřípadě část tabulkovou a část grafickou. Kapitola IV. obsahuje navíc Listy hodnocení pro každý vodní útvar povrchových i podzemních vod a kapitola VI. obsahuje část Listy opatření. Celá struktura plánu dílčího povodí je dána Maketou plánu dílčího povodí (DHI, 2018).

Obsah Plánu dílčího povodí Horní Odry:
Úvod
I. Charakteristiky dílčího povodí
II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod
III. Monitoring a hodnocení stavu
IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí
V. Hydrologické extrémy
VI. Opatření k dosažení cílů
VII. Ekonomické údaje
VIII. Doplňující údaje

Přílohou PDP je Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem (DOsVPR). Zpracování DOsVPR je součástí procesu plnění požadavků stanovených Směrnicí Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007/60/ES, dále Povodňová směrnice [1]). Tato směrnice si klade za cíl přispět k realizaci takových opatření, která by snižovala negativní následky povodní. Jedním z přiložených výstupů Plánu dílčího povodí Horní Odry je naplněný datový model. Datový model slouží pro reporting výsledků Evropské komisi dle Rámcové směrnice o vodách.

 

3.1. Elektronická webová verze

Internetová prezentace je zveřejněná na internetových stránkách Povodí Odry, s.p., v sekci Plánování v oblasti vod.

Prezentace je ve formátu interaktivních HTML stránek, na kterých je zveřejněn kompletní obsah Plánu dílčího povodí Horní Odry a Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem. Taktéž je umožněno stažení jednotlivých kapitol plánu ve formátu pdf.

Součástí internetové prezentace je Stručný souhrn Plánu dílčího povodí Horní Odry umožňující lepší porozumění odbornému obsahu plánu a navrhovaným opatřením.

 

4. Požadavky vyplývající z posouzení vlivu PDP Horní Odry 2021 - 2027 na životní prostředí (SEA)

Při realizaci PDP, tj. při přípravě jednotlivých projektů a záměrů, jež budou naplňovat cíle a opatření PDP, je nutné respektovat a dodržovat níže uvedená zmírňující opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů, respektive posílení pozitivních dopadů provádění PDP na životní prostředí a veřejné zdraví:

• Stavební práce v toku a jeho blízkosti provádět za použití vhodné techniky a metodami, které nezpůsobí znečištění vodního prostředí toku a minimalizuje jeho fyzikální ovlivnění (zákal, teplota).
• V průběhu stavebních prací minimalizovat hluk a emise a optimalizovat návrh stavebních prací z hlediska minimalizace objemu přemísťovaných hmot. Při přesunech zemin dbát také na ochranu před šířením invazních druhů.
• Při revitalizaci vodních toků a ploch minimalizovat negativní dopady na vodní režim a vodní organismy vhodným načasováním stavebních prací, v případě potřeby provést záchranný biologický průzkum a z něj vyplývající opatření na ochranu živočichů, ohrožených stavebními činnostmi.
• Při stavbách a revitalizacích předcházet vzniku stavebních odpadů uplatňováním principů oběhového hospodářství. Aktivně minimalizovat vznik odpadů v projektové fázi, při realizaci s nimi nakládat výhradně v souladu s právními předpisy.
• U odtěžených sedimentů zajistit využití přírodě blízkými způsoby, pokud to umožňují jejich chemické a biologické charakteristiky. Při jejich případné kontaminaci důsledně postupovat v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství.
• Zajistit pečlivý a kvalifikovaný výběr záměrů (projektů) z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. Při výběru projektů k podpoře v rámci Koncepce preferovat záměry s nejvyššími pozitivními přínosy a minimálními negativními vlivy z hlediska životního prostředí.
• U opatření/projektů s potenciálem negativních vlivů navrhnout a vyhodnotit možné varianty v úvodních fázích přípravy. Preferovat varianty s nejvyššími pozitivními přínosy a minimálními negativními vlivy z hlediska životního prostředí.
• Při přípravě projektů zohlednit ložiska nerostných surovin a existenci poddolovaných území.
• Při přípravě projektů (především charakteru trubních vedení) věnovat zvýšenou pozornost opatřením pro prevenci negativních vlivů na vodní režim území (úroveň hladiny podzemní vody, proudění podzemní vody apod.).
• Dbát na ochranu zemědělské a lesní půdy, minimalizovat zábory ZPF především v I. a II. třídě ochrany ZPF a PUPFL.
• Respektovat předměty ochrany zvláště chráněných území a konkrétní projekty posoudit z hlediska jejich vlivu na přírodu a krajinu. Jakékoliv záměry/projekty, u nichž by se očekávaly negativní vlivy na předměty ochrany ZCHÚ a lokality soustavy Natura 2000, konzultovat v předstihu s orgány ochrany přírody.
• Zachovat nebo rozšířit migrační prostupnosti vodních toků, zejména pro zvláště chráněné a evropsky významné druhy. Jakékoliv aktivity, u nichž by se očekávaly negativní zásahy z hlediska migrační prostupnosti konzultovat v předstihu s orgány ochrany přírody.
• Opatření/projekty navržené v chráněných územích musí být v souladu se schváleným plánem péče nebo jinými schválenými plánovacími dokumenty.
• Přírodě blízká řešení musí být upřednostněna před čistě technickými opatřeními, ta by měla být podpořena pouze v případech, kdy prokazatelně neexistují nebo nejsou dostatečná přírodě blízká opatření.
• V případě významného negativního vlivu na některý zájem chráněný dle ZOPK lze opatření/projekt realizovat pouze tehdy, pokud je nezbytný k ochraně osob a majetku, neexistuje jiné řešení bez významných negativních vlivů, jsou uplatněna účinná opatření ke zmírnění a kompenzaci negativních vlivů a je stanoven plán monitoringu vlivů.
• Při přípravě projektů ČOV zajistit instalaci nejlepší dostupně technologie (BAT) v oblasti čištění odpadních vod. V případě lokalizace v ZCHÚ či v případě výskytu významných druhů a stanovišť v recipientu klást důraz na minimalizaci rizika vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod či zhoršení podmínek pro výskyt předmětů ochrany ZCHÚ či evropsky významných druhů a stanovišť.
• V případě systému decentralizovaných ČOV klást důraz na posílení provozní spolehlivosti systému vůči životnímu prostředí. Doporučit lze zejména integraci telemetrického řídícího systému pro vzdálený monitoring provozu a řízení ČOV.
• Umístění a způsob provedení ČOV musí být v souladu s principy ochrany krajinného rázu a ochrany obyvatelstva před hlukem a pachovou zátěží z provozu technologického zařízení ČOV.
• Pokrývat energetické potřeby čištění odpadních vod v maximální možné míře z obnovitelných zdrojů (bioplyn/ biometan z biomasy vznikající v průběhu čištění, hydraulický potenciál vod, fotovoltaické články, větrná energie, aj.).
• Při přípravě projektů zaměřených na zvyšování kapacity koryt vodních toků a dalších protipovodňových opatření je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby v důsledku navržených opatření zejména v intravilánu sídel nedošlo k nadměrnému urychlení odtoku a tím ke zhoršení protipovodňové ochrany níže po toku.
• Pro zadržování vody v krajině vybírat přírodě blízká opatření a preferovat komplexní krajinářská řešení.
• Při realizaci projektů omezit rozsah kácení dřevin na nezbytné minimum. Klást důraz na zachování nebo vytvoření podmínek pro přirozené břehové porosty. Provádět obnovu/dosadbu břehových a doprovodných porostů autochtonními druhy dřevin.
• K přípravě projektů, které mají podle § 23a odstavce 7 zákona vodního zákona za následek novou trvalou změnu fyzikálních poměrů v dotčených vodních útvarech a následkem toho zhoršení nebo znemožnění dosažení dobrého ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, je nutné přistupovat s vědomím, že jejich realizace je možná pouze v případě uplatnění výjimky z cílů ochrany vod, která bude udělena pouze v případě splnění podmínek stanovených v § 23a odstavci 8 vodního zákona.
• Zásahy spojené s podstatnou změnou hydromorfologických charakteristik vodních toků, která by mohla způsobit zhoršení nebo ohrozit dosažení dobrého stavu/potenciálu na úrovni vodního útvaru by měly být doplněny kompenzačními opatřeními, mimo jiné například realizací revitalizačních opatření (obnova přirozené morfologie vodních toků) ve zbývající části dotčeného vodního útvaru, příp. v dotčených přilehlých vodních útvarech.
• V případě odůvodněné výstavby vodních nádrží omezit/minimalizovat dopad jejich umisťování na chráněná území, na lokality s výskytem chráněných druhů živočichů, rostlin a cenná přírodní stanoviště.
• Při realizaci opatření/projektů nezvyšovat fragmentaci krajiny, pokud to není nevyhnutelné, zachovávat a podle možností zlepšovat krajinný ráz a migrační prostupnost území.
• Při přípravě projektů suchých nádrží preferovat přírodě blízké řešení zátopy (revitalizace koryta a potoční nivy, umístění tůní, atd.).
• Při přípravě projektů malých vodních nádrží klást důraz na optimální zasazení nádrže do terénu, přírodě blízké tvarování břehů a příbřeží, přiměřeně velký rozsah litorálu, prostupnost vodního toku pro živočichy,
• Při přípravě projektů nakládání s vodními zdroji zajistit, aby nebylo ohroženo dosažení environmentálních cílů stanovených pro dotčené vodní útvary.
• Při přípravě záměru nového převodu vody zajistit, že nedojde ke zhoršení nebo nedosažení dobrého stavu/potenciálu zdrojového vodního útvaru (je nezbytné navrhnout operativní řízení odběru vody v závislosti na aktuálním množství vody ve zdrojovém vodním útvaru). Výhledová řešení deficitu zdrojů vod pro zásobení obyvatelstva převodem vody z existujících vodárenských nádrží a sousedních povodí je nutno vždy prověřit vodohospodářskými bilančními výpočty, zahrnujícími i prognózu očekávaných klimatických změn. Je nutné posoudit, zda zdroje budou schopny pokrýt potřebu vody jak stávajících oblastí zásobení, tak deficit zdrojů v nové oblasti a přitom reagovat na očekávané negativní dopady změny klimatu ve vlastním povodí.
• V památkově chráněných lokalitách a kulturní krajině musí příslušná opatření/projekty zohlednit udržitelnost historických kompozičních řešení, specifik hospodaření a historických souvislostí a nedotčení vlastních nemovitých i movitých památek, jež jsou předmětem ochrany dle památkového zákona.
• Protipovodňová opatření musí zohlednit širší vztahy mezi památkově chráněnými statky a areály, a návaznost takových opatření nesmí v dlouhodobém horizontu snížit nebo ohrozit památkovou hodnotu. Mnohé památkově chráněné lokality (stavby, parky, zahrady i celé krajinné celky), jsou založené na určité úrovni hladiny spodní vody. Mnohá vodní díla (hráze, kanály, rybniční soustavy, vodní elektrárny, mlýny) jsou vyhlášenými kulturními památkami. Případné dotčení sledovaných zájmů státní památkové péče musí probíhat za dozoru a účasti orgánů státní památkové péče.
• V případě opatření HOD31700007 a HOD31700001 respektovat podmínky souhlasného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí č. j. 99416/ENV/11 ze dne 14. 2. 2012, ve znění souhlasného závazného stanoviska č. j. 19325/ENV/16 ze dne 20. 9. 2016 s prodloužením platnosti stanoviskem č. j. 88915/ENV/16 ze dne 16. 2. 2017.
• Na území ZCHÚ vyloučit opatření, která by vedla k dotčení přirozené dynamiky toků a vyloučit či minimalizovat zásahy do přírodních a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na vodní tok.

  Pro zmírnění negativních vlivů PDP na předměty ochrany a celistvost soustavy Natura 2000 bude potřeba uplatnit následující zmírňující opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů:

• Naplňování (obecných) cílů koncepce s ohledem na vymezené předměty ochrany a celistvost soustavy Natura 2000.
• Vyloučit opatření, jež by vedla k dotčení přirozené dynamiky toků, a to především na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Opatření se týká zejména těch EVL a PO, kde jsou předměty ochrany bezprostředně vázány na přirozenou dynamiku toku a chod splavenin.
• Při jakékoli činnosti v nivě toku či v toku samotném zachovat a podporovat přirozenou obnovu říčního kontinua.
• Veškerá opatření realizovat s ohledem na zachování migrační prostupnosti vodního toku pro volně žijící živočichy a nezhoršovat celkovou migrační prostupnost hydrografické sítě.
• Při implementaci jednotlivých opatření nezhoršovat ekologický stav vodního útvaru a zachovat jeho hydromorfologické charakteristiky.
• Vyloučit či minimalizovat zásahy do přírodních a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na vodní tok.
• Minimalizovat navržené zásahy s ohledem na okolní přírodní složky prostředí jak z hlediska lokalizace, tak časového provedení.
• Vodohospodářské úpravy koryt vodních toků realizovat až po důkladné analýze jejich vlivu na vodní režim krajiny, zejm. s ohledem na riziko poklesu hladiny podzemní vody v nivě a zrychlený odtok z území.
• Při provádění technických úprav koryt a dalších technických opatření zajistit maximální zapojení záměru do krajiny a sledovat zajištění ekologických funkcí území.
• Opatření v lokalitách soustavy Natura 2000 realizovat s přihlédnutím k souhrnům doporučených opatření pro EVL a PO.
• Při stavebních zásazích v evropsky významných lokalitách / ptačích oblastech vyloučit, případně minimalizovat trvalý zábor biotopů a stanovišť předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.
• Vyloučit jakékoliv zatopení lokalit soustavy Natura 2000, jehož charakter by z hlediska výšky nebo předpokládaného trvání negativně ovlivnil předměty ochrany (vč. jejich stanovišť) nebo celistvost evropsky významné lokality či ptačí oblasti.
• Výstavbou nových a úpravou stávajících vodních nádrží nesmí, z hlediska předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, docházet ke zhoršení ekologického stavu vodního útvaru a jeho hydromorfologických charakteristik.

 

Tabulka 4.1.1a – Relevance opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů v rámci realizace aktivit (opatření) navrhovaných Plánem dílčího povodí Horní Odry 2021 – 2027

 

5. Základní pojmy

Základem plánování v oblasti vod ve smyslu § 21 zákona o vodách je zjišťování stavu povrchových a podzemních vod. To se provádí podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod a zahrnuje zejména sledování jejich množství a jakosti a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů. Pro potřeby popisu, hodnocení stavu vod a návrhů opatření ke zlepšení současného stavu vod jsou jednotlivé části řešeného území rozděleny na vodní útvary, které jsou základními jednotkami vodohospodářského plánování.

Vybraná ustanovení týkající se plánování v oblasti vod (§ 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)):
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékajíli přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.

Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.

Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
Srážkové vody jsou povrchové vody vzniklé dopadem atmosférický srážek na zemský povrch (§ 5).

 

6. Seznam podkladů

V průběhu přípravných prací Plánu dílčího povodí Horní Odry byly shromážděny a vyhodnoceny závazné podklady podle vyhlášky Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Závazné podklady dle § 5 vyhlášky č. 24/2011 Sb., zahrnují:

• státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,
• informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,
• údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona, o vodách
• demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,
• schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
• územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,
• údaje ze schválených pozemkových úprav,
• údaje o stavu ochrany před povodněmi,
• údaje o vodním režimu krajiny,
• akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,
• údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
• údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona o vodách a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,
• údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
• údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
• ekonomické údaje o užívání vody,
• údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.

• Státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě, Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou dle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů, následující:
  • Katastrální mapa,
  • Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,
  • Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000,
  • Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,
  • Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000,
  • Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000 a 1 : 500 000.

  Mapovými díly zpracovanými na podkladě státních mapových děl jsou:

  • Základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000,
  • Mapa správního rozdělení ČR : 200 000,
  • Mapa základních sídelních jednotek ČR 1 : 50 000,
  • Silniční mapa České republiky 1 : 50 000,
  • Česká republika - Fyzickogeografická mapa 1 : 500 000,
  • Základní báze geografických dat – ZABAGED.
• Informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,

  Jedná se především o informace shromažďované v působnosti ministerstev ČR a krajských úřadů ČR, a to:

  • Ministerstva zemědělství – sekce „plánování v oblasti vod“,
  • Ministerstva životního prostředí,
  • Ministerstva průmyslu a obchodu,
  • Ministerstva pro místní rozvoj,
  • Ministerstva zdravotnictví,
  • Ministerstva dopravy,
  • Krajského úřadu Moravskoslezského kraje,
  • Krajského úřadu Olomouckého kraje.
• Údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona o vodách,
  Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Hydrologickou bilanci množství a jakosti vody ČR zpracovává ČHMÚ, dokumentace od roku 2002 do roku 2019 je na internetových stránkách http://voda.chmi.cz/opzv/bilance/bilance.htm. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Vodohospodářské bilance dílčích povodí jsou sestavovány každoročně příslušnými správci povodí, a to každoročně do 30. září následujícího roku.
• Demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,
  Veřejná databáze ČSÚ (VDB) se buduje jako základní a jednotný datový zdroj pro prezentaci statistických údajů určených především pro veřejnost. VDB je budována jako datové tržiště, které čerpá údaje z databází vznikajících v procesu zpracování statistických údajů. Jádrem VDB jsou databáze se statistickými ukazateli a jejich hodnotami. Struktura těchto databází je úzce propojená na metainformační systém ČSÚ, především na soustavu číselníků a klasifikací.
• Schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR (PRVKÚ ČR) je strategickým dokumentem státní politiky v oboru vodovodů a kanalizací překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí. Představuje dlouhodobou koncepci rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.
  Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací. Obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely na úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku, přičemž navržené koncepce musí být hospodárné. PRVKÚK obsahují identifikační, demografické a bilanční údaje, technická a ekonomická řešení pro 17 166 obcí a místních částí obcí České republiky. PRVKÚK jsou umístěny na internetových stránkách jednotlivých krajských úřadů, kde jsou k dispozici popisy (karty) měst, obcí a případně jejich částí. Dále jsou k dispozici na mapových serverech krajských úřadů grafické části PRVKÚK.
• Územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,
  Základními legislativními dokumenty na úseku územního plánování jsou zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů. Mezi hlavní nástroje územního plánování v ČR patří Územně plánovací podklady, Politika územního rozvoje a Územně plánovací dokumentace.
  Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spravuje Portál územního plánování - Oficiální portál Ústavu územního rozvoje z oblasti územního plánování (http://portal.uur.cz/). Cílem portálu je zpřístupnit na internetu relevantní informace z oblasti územního plánování.
• Údaje ze schválených pozemkových úprav,
  Dne 1. 1. 2013 zahájil svoji činnost Státní pozemkový úřad. Je zřízen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Návrhy pozemkových úprav a s nimi spojené realizace prvků plánů společných zařízení, probíhají kontinuálně v závislosti na objemu finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak i z evropských fondů, a na základě již uzavřených smluv o dílo k jejich provádění.
• Údaje o stavu ochrany před povodněmi,
  Ochrana před povodněmi vychází z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, který byl schválen vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Dalším zdrojem informací je povodňový informační systém www.povis.cz, zprávy z vyhodnocení povodní 1997, 2002, 2006, 2009 a 2010 a 2013, interaktivní mapa úseků v oblastech s významným povodňovým rizikem v grafické části Digitálního povodňového plánu České republiky modulu POVIS http://www.dppcr.cz/html_pub/ a 6. Interaktivní mapa rizikových území při přívalových srážkách POVIS http://www.povis.cz/html/. Do kompletního souhrnu informací patří dále koncepční dokumenty v působnosti krajských úřadu a aktuální podklady správců povodí.
• Údaje o vodním režimu krajiny,
  Základní hydrologické údaje jsou poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), charakteristiky povodí jsou obsaženy v geoinformatických údajích o území, získaných z dostupných zdrojů souborů dat (ArcČR, ZABAGED, ortofotomapy apod.), informace o využití území jsou dostupné v databázi Corine, data o hospodaření na půdě jsou dostupná v aplikaci LPIS (Registr půdy spravovaný Ministerstvem zemědělství - geografický informační systém vytvořený primárně k evidenci využití zemědělské půdy), podklady o vodních dílech jsou k dispozici u správců těchto děl.
• Akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,
  • Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod – pořídila Ministerstva zemědělství a životního prostředí v dohodě podle § 28a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace.
  • Plány pro zvládání povodňových rizik v České republice podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik - v souladu s § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo po zapracování připomínek dokončeno a od 22.11.2011 zveřejněno vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s povodňovým rizikem. Následně pak od 22.12.2015 Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry.

  Veškeré informace a dokumenty jsou zveřejněny na webových stránkách Povodňového informačního systému www.povis.cz v části „Ke stažení“ pod položkou „Implementace povodňové směrnice.“

• Údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
  Státní podniky Povodí spravují databázi Evidence uživatelů vod, která je používána pro zpracování vodohospodářské bilance. Tato databáze je nejlepším zdrojem informací o vypouštění do povrchových vod, odběrech povrchových a podzemních vod. V databázi jsou vedeni všichni uživatelé, kteří jsou odběrateli povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3. Tito jsou povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění.
  Hlášení o nakládání s vodami je předepsáno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, vyhláškou č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a vyhláškou č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, v platném znění, vztahující se k problematice hlášení o nakládání s vodami. Hlášení za daný rok se podávají elektronicky přes správce povodí do 31.1. následujícího roku.
• Údaje o emisích,
  Zdrojem informací jsou primárně údaje vedené v rámci agendy České inspekce životního prostředí a doplňkově údaje jednotlivých podniků povodí.
• Údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
  Vlivy na stav povrchových vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, regulace odtoku vody, úpravy vodních toků a další užívání vod (plavba, rekreace, rybnikářství, sportovní rybolov, těžba nerostných surovin, vodní elektrárny apod.). Vlivy na stav podzemních vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, umělé doplňování, využití území v infiltračních oblastech a další užívání vod (poddolování, těžba štěrků apod.).
  Významná část podkladových informací je v databázích státního podniku Povodí Odry. Jedná se především o údaje shromažďované v Evidenci uživatelů vod pro potřeby tvorby vodohospodářské bilance, dále informace o upravenosti vodních toků, vodních dílech a vodních elektrárnách, které má správce povodí také k dispozici. Údaje o dalších vlivech na stav vod jsou obsaženy v databázích Českého statistického úřadu, Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), MZe a MŽP. Další údaje je možné získat od specializovaných organizací, jako jsou Český rybářský svaz, VÚV TGM v.v.i., VÚMOP, ÚHUL, a další.
• Údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
  V souladu s požadavkem § 13 vyhlášky č. 98/2011 Sb. o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod je zveřejněna na stránkách Ministerstva životního prostředí poslední aktualizace Rámcového programu monitoringu z roku 2018.
  Program monitoringu povrchových vod komplexně zajišťuje splnění požadavků na sledování a hodnocení jakosti a stavu vod na úrovni evropské i národní legislativy. V rámci realizace Programu monitoringu povrchových vod je nutné zajistit, aby sledování probíhala v každém monitorovacím místě a v každé relevantní matrici v četnostech a rozsahu stanovení pokrývajících potřeby odpovídající evropské legislativy tak, aby nedocházelo ke zbytečnému nárůstu počtu odběru vzorků nebo duplicitním chemickým stanovením s tím, že naměřené výsledky se použijí pro všechny potřebné účely a cíle, s maximálním možným efektivním využitím těchto výsledků. Údaje získané v Programu monitoringu povrchových vod se získávají pro účely naplňování požadavků evropské legislativy v oblasti ochrany vodního prostředí, mezinárodních monitorovacích programů, přeshraniční spolupráce, dále návrhu programů opatření, vyhodnocení realizovaných opatření, výkonu správy vodních toků a děl a hodnocení jakosti vody. Na základě vyhodnocení výsledků je zjišťován ekologický a chemický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod a chemický a kvantitativní stav útvarů podzemních vod v ČR.
• Ekonomické údaje o užívání vody,
  Ekonomické údaje charakterizují význam příslušného druhu užívání vod z hlediska ročního obratu, resp. produkce, zaměstnanosti ve vztahu k počtu obyvatel v oblasti povodí a dále všech relevantních poplatků a plateb včetně potřebných investic, které vyjadřují míru ekonomického dopadu na obyvatele, případně hospodářské sektory v příslušné oblasti povodí.

  Základními ekonomickými údaji vztahujícími se k užívání vod jsou následující platby a poplatky:

  • Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí.
  • Platby za odebrané množství podzemní vody.
  • Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
  • Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
  • Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod.
  • Vodné a stočné.
  • Náklady spojené s ochranou před povodněmi.

  Základními podklady pro zjišťování ekonomických a socioekonomických dat jsou:

  • údaje Českého statistického úřadu
  • údaje ze „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ (MZe ČR, MŽP ČR)
  • údaje správců vodních toků - Povodí Odry, s.p. a Lesy ČR s.p.
  • další relevantní údaje získávané z internetových stránek příslušných úřadů, institucí a podniků a též formou expertních rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, krajů, případně i vybranými experty výzkumných či jiných odborných institucí.
• Údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích

  Údaje o povodňových škodách z minulých povodní jsou uvedeny ve zprávách o povodních. Způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven § 76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů.

  Aktualizace předběžného vyhodnocení povodňových rizik v ČR včetně vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem byla provedena v roce 2017. Zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik bylo dokončeno ke konci roku 2019. Vyhodnocení potenciálních povodňových škod je součástí tzv. Dokumentací oblasti s významným povodňovým rizikem a vyhotovení map povodňového nebezpečí a rizik. Tyto dokumentace jsou pak součástí těchto plánů dílčích povodí jako příloha a jejich závěry a souhrnné informace východiskem plánů pro zvládání povodňových rizik.

  Odhady povodňových škod v obcích mimo oblasti s významným povodňovým rizikem jsou součástí jednotlivých projektových dokumentací zajišťovaných správci povodí či navrhovateli protipovodňových opatření. V následujícím textu jsou uvedeny legislativní předpisy a další podklady, které mají vztah k požadavkům na užívání vod a nakládání s nimi nebo vliv na stav povrchových nebo podzemních vod.

 

Legislativa EU

Voda a ochrana před povodněmi

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice); [2] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a pozměňující Směrnici 2000/60/ES; [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice); [4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006, o ochraně podzemních vod před znečišťováním a zhoršováním stavu; [5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS; [6] Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998, o jakosti vody určené k lidské spotřebě; [7] Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. Nitrátová směrnice); [8] Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod; [9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES; [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

 

Ostatní související

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí; [12] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; [13] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Směrnice o stanovištích); [14] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. 11. 2009, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Směrnice o ptácích); [15] Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999, o skládkách odpadů; [16] Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při použití čistírenských kalů v zemědělství; [17] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

 

Legislativa ČR

Voda a vodní hospodářství

[18] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění; [19] Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, (poslední změna vyhláška č. 350/2016); [20] Nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy; [21] Nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky; [22] Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, (poslední změna vyhláška č. 349/2016 Sb.); [23] Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod; [24] Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, (poslední změna vyhláška 154/2016 Sb.); [25] Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech; [26] Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, (poslední změna Nařízení vlády 169/2006 Sb.); [27] Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, (poslední změna Nařízení vlády č. 277/2020 Sb.); [28] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů; [29] Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí; [30] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci; [31] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků; [32] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly; (poslední změna Vyhláška č. 255/2010 Sb.); [33] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vod, (poslední změna Vyhláška č. 93/2011 Sb.); [34] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl; [35] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území - zrušeno k 1. 6. 2018; [36] Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, (poslední změna Vyhláška č. 232/2016 Sb.); [37] Vyhláška č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy; [38] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, (poslední změna Vyhláška č. 66/2014 Sb.); [39] Zákon č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; [40] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, (poslední změna Vyhláška č. 448/2017 Sb.).

 

Ostatní související

[41] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; [42] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), (poslední změna Zákon č. 326/2017 Sb.); [43] Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů; [44] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních); [45] Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 427/2001 Sb., vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; [46] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (poslední změna Zákon č. 89/2016 Sb.); [47] Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, (poslední změna Vyhláška č. 300/2005 Sb.); [48] Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci; [49] Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, (poslední změna Vyhláška č. 18/2009 Sb.); [50] Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (poslední změna Zákon č. 205/2020 Sb.); [51] Vyhláška č. 238/2011 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, (poslední změna Vyhláška č. 1/2016 Sb.); [52] Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, (poslední změna Vyhláška č. 70/2018 Sb.); [53] Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (poslední změna Zákon č. 123/2017 Sb.); [54] Nařízení vlády č. 25/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří; [55] Nařízení vlády č. 687/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Beskydy; [56] Nařízení vlády č. 533/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Libavá; [57] Nařízení vlády č. 599/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Jeseníky; [58] Nařízení vlády č. 165/2007 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší; [59] Nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti; [60] Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, (poslední změna Nařízení vlády č. 29/2020 Sb.); [61] Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, (poslední změna Zákon č. 69/2019 Sb.); [62] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), (poslední změna Zákon č. 262/2019 Sb); [63] Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybochovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), (poslední změna Zákon č. 237/2017); [64] Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, ochraně mořských rybochovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), poslední změna Vyhláška č. 25/2014 Sb.; [65] Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), poslední změna Zákon č. 61/2017 Sb.; [66] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, poslední změna Vyhláška č. 229/2017 Sb.; [67] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, poslední změna Vyhláška č. 335/2017 Sb.; [68] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, poslední změna Vyhláška č. 237/2017 Sb.; [69] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, poslední změna Zákon č. 223/2015 Sb.; [70] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, Poslední znění Vyhláška č. 200/2019 Sb.; [71] Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, poslední znění Zákon č. 369/2019 Sb.; [72] Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin; poslední změna Vyhláška č. 428/2017 Sb.; [73] Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin - zrušeno k 13. 7. 2018; [74] Zákon č. 324/2016 Sb., Zákon o biocidech; [75] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů; [76] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci - zrušeno k 1. 1. 2019; [77] Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, poslední změna Zákon č. 184/2016 Sb.; [78] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu - zrušeno k 15. 11. 2019; [79] Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, poslední změna Zákon č. 208/2019 Sb.; [80] Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření; poslední změna Nařízení vlády č. 114/2008 Sb.; [81] Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy; poslední změna Nařízení vlády č. 148/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů; [82] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, poslední změna Nařízení vlády č. 81/2011 Sb.; [83] Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), poslední změna Zákon č. 314/2019 Sb.; [84] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa; [85] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, ve znění pozdějších předpisů; [86] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů; - zrušeno k 1. 1. 2019; [87] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování; [88] Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů; poslední znění Zákon č. 44/2020 Sb.; [89] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, poslední změna Vyhláška č. 139/2019 Sb.; [90] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k plavbě na vnitrozemských vodních cestách, poslední změna Vyhláška č. 136/2019 Sb.; [91] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), poslední změna Zákon č. 312/2019 Sb.; [92] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa; - zrušeno k 1. 1. 2018; [93] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby; - zrušeno k 1. 1. 2018; [94] Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, poslední změna Vyhláška č. 367/2005 Sb.; [95] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; poslední změna Vyhláška č. 13/2018 Sb.; [96] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, poslední změna Vyhláška č. 431/2012 Sb.; [97] Vyhláška č. 49/2014 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

 

PODKLADY V CELOREPUBLIKOVÉ PŮSOBNOSTI

[98] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky, Ministerstvo zemědělství, 2010; [99] Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod - implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, Ministerstvo zemědělství, 2009; [100] Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015, Ministerstvo zemědělství, 2011; [101] Plán hlavních povodí České republiky, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, 2007; [102] Program rozvoje venkova 2014-2020, Ministerstvo zemědělství, 2013; [103] Dokončení předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, Ministerstvo zemědělství, 2011; [104] Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020, Ministerstvo životního prostředí, 2012; [105] Operační program Životní prostředí 2014–2020, Ministerstvo životního prostředí, 2013; [106] Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2018, Ministerstvo životního prostředí, 2020; [107] Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2018, Ministerstvo zemědělství, 2019; [108] Program na snížení znečištění povrchových vod - program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, Ministerstvo životního prostředí, 2009; [109] Rámcový program monitoringu, Ministerstvo životního prostředí, 2018; [110] Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2000; [111] Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2010; [112] Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření, Ministerstvo životního prostředí, 2011; [113] Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v České republice za rok 2017, Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Transport Research Centre, 2018; [114] Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050, Ministerstvo dopravy, 2013; [115] Dopravní sektorové strategie 2. Fáze – střednědobý horizont roku 2020 a rámcově i dlouhodobý horizont až do roku 2050, Ministerstvo dopravy, 2013; [116] Rozvoj dopravní infrastruktury do roku 2050, Ministerstvo dopravy, 2020; [117] Program ZDRAVÍ 21, Ministerstvo zdravotnictví, 2002, Souhrnná zpráva o meziresortním naplňování strategických dokumentů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za rok 2015; [118] Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření, ČHMÚ, VUV , CVGZ, 2011; [119] Státní energetická koncepce ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015; [120] Aktualizace „Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016; [121] Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, 2018; [122] Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky, 2017; [123] Politika ochrany klimatu v ČR, 2017; [124] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, 2017; [125] Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizací č. 1, 2 a 3 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2019.

 

PODKLADY V KRAJSKÉ PŮSOBNOSTI

Moravskoslezský kraj

[126] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, 2004 – poslední aktualizace 2019; [127] Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, 2011 – Aktualizace č. 1 (2018); [128] Národní plán povodí Odry pro období 2015–2021, 2015; [129] Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2014-2020, 2016; [130] Strategie rozvoje MSK na léta 2019-2027, 2019; [131] Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje, 2012; [132] Plán odpadového hospodářství MS kraje pro období 2016-2026, 2016; [133] Program zlepšování kvality ovzduší – zóna Moravskoslezsko – CZ08Z, 2016; [134] Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vč. vyhodnocení vlivů na ŽP, 2010; [135] Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, 2008 + Návrh výstavby dopravní infrastruktury po r. 2018; [136] Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, 2004 (aktualizace 2016); [137] Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny, 2005 (aktualizace 2006); [138] Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje, 2008; [139] Koncepce rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2018–2027, 2018; [140] Regionální lesnický program, 2007; [141] Aktualizace Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje, 2015.

 

Olomoucký kraj

[142] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 2004 – Aktualizace 2017; [143] Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, 2008 – Aktualizace č. 3 (2019); [144] Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, 2007; [145] Společné strategie územního rozvoje zemí V4+2, 2014; [146] Akční plán územní energetické koncepce Olomouckého kraje, 2006; [147] Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje 2016–2025, 2015; [148] Program ke zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Morava – CZ07, 2016; [149] Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, 2004; [150] Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje, Aktualizace akčního plánu 2009; [151] Koncepce ochrany přírody a krajiny na území Olomouckého kraje, 2004; [152] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Olomouckého kraje, 2004.

 

PLÁNY PÉČE O CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI

[153] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Poodří na období 2017-2026, 2013; [154] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky na období 2014-2023, 2013; [155] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období 2019-2028, 2019.

 

METODICKÉ PODKLADY

[156] Časový plán a program prací, 21. 5. 2019; [157] Maketa plánu dílčího povodí, DHI a.s., verze 4.1, 11/2018; [158] Strategie zapojení veřejnosti a uživatelů vody do procesu plánování v oblasti vod pro období 2013 až 2015, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, verze 1.3, 01/2013; [159] Metodika hodnocení chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod kategorie řeka pro 3. cyklus plánů povodí v ČR, 2020; [160] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2018; [161] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky makrozoobentos – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2018; [162] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky ryby – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2019; [163] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky makrofyta – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2018; [164] Metodika hodnocení ekologického stav útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky fytoplankton – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2018; [165] Metodika hodnocení biologické složky bentičtí bezobratlí pro velké nebroditelné řeky – 2013, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2018; [166] Metoda pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie řeka – 2013, VÚV T.G.M. v.v.i.; [167] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero – 2014; [168] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích – 2011, VÚV T.G.M. v.v.i.; [169] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu útvarů povrchových vod tekoucích – 2013, VÚV T.G.M. v.v.i., aktualizována 2019; [170] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero – 2014, Biologické centrum AV ČR; [171] Metodika hodnocení ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod – specifické znečišťující látky – 2013, VÚV T.G.M. v.v.i.; [172] Pracovní postup hodnocení významnosti hydromorfologických vlivů, 2019; [173] Začlenění hodnocení významnosti hydromorfologických vlivů do hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod, červen 2020; [174] Metodika hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod“, VÚV T.G.M. v.v.i., 2013; [175] Metodika odvození biologicky dostupných koncentrací vybraných kovů pro potřeby hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, VÚV T.G.M. v.v.i., 2019; [176] Metodika určení významnosti vlivů, VRV, 2017 – revize květen 2018; [177] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů, Ministerstvo životního prostředí, 2013, aktualizována 2019; [178] Vymezení typů vodních toků, RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. a kol., Praha 2009; [179] Metodika monitoringu hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků, Langhammer, 2014; [180] Metodika typově specifického hodnocení hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků, Langhammer, 2014; [181] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES; [182] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických složek, VÚV T.G.M. v.v.i., 2011; [183] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) a chemických ukazatelů pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., 2011; [184] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických složek, VÚV T.G.M. v.v.i., 2011; [185] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) – specifické znečišťující látky, VÚV T.G.M. v.v.i., 06/2011; [186] Metodika pro vymezení mísících zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka), VÚV T.G.M., 2012; [187] Metodika hodnocení chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod pro druhý cyklus plánů povodí v ČR), VÚV T.G.M., 2013; [188] Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů, AOPK, 2017; [189] Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině. [Výzkumná zpráva], ČVUT Praha, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, 2007; [190] Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Drbal a kol., VÚV T.G.M., v.v.i., 2010; [191] Metodika hodnocení dopadu emisí na vodní prostředí, VÚV T.G.M., 2014; [192] Pracovní postup určení významných vlivů na morfologii a hydrologický režim, VÚV T.G.M., 2019; [193] Metodika odlovu a zpracování vzorku plůdkových společenstev ryb tekoucích vod, Jurajda a kol., 2019; [194] Metodika návrhu opatření včetně aktualizace katalogu opatření, VRV a.s., 2018; [195] Aktualizace metodiky určení silně ovlivněných vodních útvarů, 2019, Prchalová a kol.; [196] Metodika hodnocení stavu chráněných území vymezených pro ochranu stanovišť a druhů s vazbou na vody, 2020, Rosendorf a kol.

 

DALŠÍ PODKLADY

[197] Plán dílčího povodí Horní Odry 2016-2021. AQUATIS a.s., 2015; [198] Proces implementace směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik v podmínkách České republiky. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, 2017, roč. 59, č. 2, str. 10–16. ISSN 0322-8916., Štěpánková, P., Tejkalová, J. a Drbal, K.

 

7. Seznam zkratek

a.s. akciová společnost AOX Halogenované organické sloučeniny AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ArcČR Název datové vrstvy AV ČR Akademie věd České republiky BAT Nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques) BREF Evropské referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách CZE Značení opatření typu C v Národních plánech povodí ČD České dráhy ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSAD Československá státní automobilová doprava ČSN Česká technická norma vodního ČSPHM Čerpací stanice pohonných hmot ČSÚ Český statistický úřad DČOV domovní čistírna odpadních vod DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat DOsVPR Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem DPH Daň z přidané hodnoty DSPHM Distribuční sklad pohonných hmot EHS Evropské hospodářské společenství EIA Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EK Evropská komise EO Ekvivalentní obyvatel ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES Evropské společenství EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita GAEC Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu GAEC Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy GIS Geografický informační systém HAMR Systém pro zvládání sucha (Hydrologie x Agronomie x Meteorologie x Retence) HEM Hydroekologický monitoring HMWB Silně ovlivněný vodní útvar HOD Horní Odra HOZ Hlavní odvodňovací zařízení HPV Hladina podzemní vody CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK Chemická spotřeba kyslíku IBA Významná ptačí území (Important Bird Areas) IDVT Identifikátor toku podle centrální evidence vodních toků IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control ) ISPOP Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KHS Krajská hygienická stanice kol. kolektiv KPÚ Komplexní pozemková úprava LAPV Území chráněná pro akumulaci povrchových vod LČR Lesy České republiky LO List opatření LPIS Veřejný registr půdy MCHZ Moravské chemické závody MKP Metoda konečných prvků MSK Moravskoslezský kraj MTZ Materiálně technické zabezpečení MVE Malá vodní elektrárna MVN Malá vodní nádrž MZ Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí Nanorg Dusík anorganický NAP Národní akční plán NH Nové Heřminovy NL Nerozpuštěné látky N-NH4+ Dusík amoniakální NPP Národní plán povodí NV Nařízení vlády OKD Ostravsko-karvinské doly OOV MŽP Odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí OP Ochranné pásmo OPVZ Ochranná pásma vodních zdrojů ORP Obec s rozšírenou působností OsVPR Oblast s významným povodňovým rizikem OV Odpadní vody OVaK Ostravské vodárny a kanalizace PDP Plán dílčího povodí PEO Protierozní opatření PL Prioritní látky PNL Prioritní nebezpečné látky POD Povodí Odry, státní podnik POVIS Povodňový informační systém PRVK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací PRVKÚ ČR Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území ČR P-V Fosfor výsledný PZV Podzemní vody Qa Dlouhodobý průměrný průtok QMZP Minimální zůstatkový průtok QN N-letý průtok (je dosažen nebo překročen s pravděpodobností jednou za N let) RAS Rozpuštěné anorganické soli RSV Rámcová směrnice o vodách s.p. státní podnik Sb. sbírky SEA Posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) SEKM Systém evidence kontaminovaných míst SEZ Stará ekologická zátěž SFŽP ČR Státní fond životního prostředí České republiky SKM Stará kontaminovaná místa SMR Povinné požadavky na hospodaření SmVaK Severomoravské vodovody a kanalizace SN Suchá nádrž SPA Stupeň povodňové aktivity SRN Spolková republika Německo TBD Technickobezpečnostní dohled TKO Tuhý komunální odpad TNV Česká technická norma vodního hospodářství tzv. takzvaný ÚČOV Ústřední čistírna odpadních vod ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚKZÚZ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚPV útvar povrchových vod VD vodní dílo VDB veřejná databáze VDJ vodojem VHS PO Vodohospodářská soustava povodí Odry VN vodní nádrž VRV Vodohospodářský rozvoj a výstavba VT vodní tok VÚ vodní útvar VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd VÚV T.G.M. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v.v.i. Veřejná výzkumná instituce WFD Rámcová směrnice o vodách (Water Framework Directive) WMO Světová meteorologická organizace ZABAGED Základní báze geografických dat ZCHÚ Zvláště chráněné území ZOPK Zákon o ochraně přírody a krajiny ZVHS Zemědělská vodohospodářská zpráva