Plán dílčího povodí Horní Odry
  • Czech
  • Polish
  • Germany
  • English
VII. Ekonomické údaje
VII.1. Hospodářský význam užívání vod
VII.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
VII.1.2. Poplatky za odebrané množství podzemní vody
VII.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)
VII.1.4. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod
VII.1.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod

 

VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE

V oblasti vodního hospodářství se pro stanovení poplatků spojených s užíváním vod postupuje dle pravidel stanovených v Zákoně č. 254/2001 Sb. – tzv. vodní zákon. Tento zákon stanoví, kdo a jakým způsobem je povinen platit za užívání vod, a to včetně jednotlivých poplatků. Pouze poplatky za vodné a stočné jsou stanovovány individuálně dle jednotlivých provozovatelů, avšak jejich výpočet vychází ze zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

 

VII.1. Hospodářský význam užívání vod

V dílčím povodí Horní Odry je rozvoj hospodářství úzce svázán s užíváním vody. Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody sektory průmyslu, energetiky, zemědělství, případně ostatními sektory a též užívání vody v domácnostech. Voda je pro zásobování a jiné užívání vzhledem k charakteru oblasti povodí odebírána převážně z vod povrchových (89 %), méně z vod podzemních (11 %).

V dílčím povodí Horní Odry žije cca 2/3 obyvatel v městských a 1/3 ve venkovských oblastech. Největší podíl odběru vody i vypouštění je realizován v sektoru vodovodů a kanalizací, průmyslu a energetice. V sektoru zemědělství, včetně závlah nejsou téměř žádné odběry a minimální vypouštění odpadních vod.

Pro uspokojení potřeb všech koncových uživatelů jsou jednotlivá vodní díla součástí vodohodpodářské soustavy povodí Odry, jejíž manipulační řád stanovuje priority a pravidla řízení vodního hospodářství v regionu (kapitola II, kapitola V).

V dílčím povodí Horní Odry nemají plavba, rybné hospodářství, vodní rekreace (na vodních nádržích Slezská Harta, Olešná, Těrlicko a Žermanice) či rekreační rybolov velký význam. Naopak poměrně zásadní funkci zde plní vodní díla pro oblast ochrany před povodněmi a zajišťování minimálních průtoků na tocích.

 

VII.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Dle § 101 vodního zákona je ten, kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků. U odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Správa vodních toků a správa povodí je popsána v ustanoveních § 47 vodního zákona. Povinnost platby vzniká překročením limitních hodnot odebraného množství povrchových vod 6 000 m3 za kalendářní rok, případně 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. V případě, že je odebrané množství menší než výše uvedený limit, se poplatek neplatí.

Dále jsou v § 101 vodního zákona uvedeny způsoby užívání, pro které neplatí povinnost platby. Jedná se například o odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, včetně školkařských výpěstků.

Tuto platbu vybírá i přijímá příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází.

Výpočet výše platby je proveden vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku. Tato je definována v § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

Zvlášť se dle § 101 odst. 3 vodního zákona stanoví cena za odběr povrchové vody pro následující účely užití:

  • průtočné chlazení parních turbín,
  • zemědělské závlahy,
  • zatápění umělých prohlubní terénu v případech vyžadujících čerpání nebo převádění vody, přičemž tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,
  • ostatní odběry.

Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí v roce 2018 jsou pro sektory a druhy užívání vod uvedené v tab. VII.1.1.

Největší platby ve prospěch správy vodních toků a správy povodí v dílčím povodí Horní Odry přicházejí za odběry pro vodovody pro veřejnou potřebu (48,6 %), pro průmysl (43,5 %), a za odběry pro energetiku (7,9 %). Ostatní platby jsou nevýznamné.

 

Tabulka VII.1.1. - Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí v dílčím povodí za rok 2018

Tabulka VII.1.1. - Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí v dílčím povodí za rok 2018

Poznámka:
- Údaje jsou vyplněny za dodávky vody státním podnikem Povodí Odry
- Dodávky vody státním podnikem Lesy ČR činily v celé České republice v roce 2018 zhruba 5 800 tisíc m3 při jednotkové ceně 2,65 Kč/m3, tj. 15,48 mil.Kč.
- Zdroj dat: Povodí Odry, s.p.

 

VII.1.2. Poplatky za odebrané množství podzemní vody

Fyzické a právnické osoby, které na základě povolení vodoprávního úřadu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 vodního zákona nebo podle povolení vydaného dle předchozích právních předpisů odebírají podzemní vodu, jsou povinny podle § 88 vodního zákona platit poplatky za odebrané množství podzemní vody.

Tato povinnost vzniká překročením limitních hodnot odebrané vody, které jsou 6 000 m3 za kalendářní rok nebo více než 500 m3 odebrané vody za kalendářní měsíc.

S účinností od 1. 1. 2019 se správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody stal Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“). Základní pravidla a postupy správy poplatku jsou upraveny zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“) a zákonem č. 280/2009 Sb., Zákon daňový řád (dále jen „daňový řád“).

Výše poplatku je vypočtena jako součin skutečného objemu odebrané vody v m3 za kalendářní rok, případně za zpoplatněné měsíce, a sazby poplatku v Kč/m3. Výše sazby je stanovena přílohou č. 2, vodního zákona a liší se podle účelu užití odebrané podzemní vody, a to pro zásobování pitnou vodou 2,00 Kč/m3, pro jiné účely 3,00 Kč/m3.

Poplatník podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) přiznání nejpozději vždy do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok. Na základě podaného přiznání stanoví Fond výši poplatku, tzv. platební výměr, ten je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci. Správu placení poplatku vykonává celní úřad, jehož místní příslušnost se řídí dle sídla nebo místa pobytu poplatníka.

Od poplatku jsou osvobozeni odběratelé, pokud jimi odebrané množství nepřekračuje limit uvedený výše. Poplatky se také neplatí za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry ke snižování jejich hladiny a za odběry sloužící k hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr realizuje a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Příjmy rozpočtu krajů odvozené z těchto poplatků lze použít jen na zákonem vymezené účely – na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje. Dále na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle ustanovení § 42 odst. 4 vodního zákona, tedy rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na opatření k nápravě k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií, kde se nezjistí původce, a také k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění. Část výnosu poplatku, jež je příjmem SFŽP ČR může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a jejich sledování.

Poplatky za odebrané množství podzemních vod jsou pro jednotlivé sektory a druhy užívání vod uvedené v tab. VII.1.2.

Rozhodující platby za odebrané množství podzemní vody v dílčím povodí Horní Odry přicházejí za odběry pro vodovody pro veřejnou potřebu (94,8 % objemu a 92,4 % ceny) a pro průmysl (5,2 % objemu a 7,6 % ceny).

 

Tabulka VII.1.2. - Platby za odebrané množství podzemní vody v dílčím povodí v roce 2018

Tabulka VII.1.2. - Platby za odebrané množství podzemní vody v dílčím povodí v roce 2018

Zdroj dat: Povodí Odry, s.p.

 

VII.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)

Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových. Odpadní vody se dělí na čištěné a nečištěné a pro účely poplatku se zdroje těchto vod vykazují zvlášť. Zdrojem znečištění se rozumí území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.

Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle ustanovení § 89 až § 99 vodního zákona platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle ustanovení § 8 vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Od tohoto poplatku jsou osvobozena vypouštění:

  • minerálních vod, které nebyly použity při lázeňské péči,
  • přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
  • vod ze sanačních vrtů a systémů,
  • odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,
  • odpadních vod vzniklých využitím podzemních nebo povrchových vod pro získání tepelné energie,
  • odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace.

Od dílčích poplatků jsou dále osvobozena:

  • - vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje za poplatkové období objem 100 000 m3 (poplatek z objemu),
  • - vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k zákonu o vodách (poplatek z jednotlivého znečištění).

Celková výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčího poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění vypouštěných odpadních vod.

Dílčí poplatek z objemu odpadních vod se vypočte jako součin skutečného objemu vypuštěných odpadních vod v m3 a sazby poplatku uvedeného v příloze č. 2 vodního zákona. Aktuální sazba poplatku je uvedena v následující tabulce.

 

Tabulka VII.1.3a – Dílčí poplatek z objemu

Tabulka VII.1.3a – Dílčí poplatek z objemu

 

Poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových za rok 2018 jsou pro jednotlivé sektory uvedené v tabulce č. VII.1.3b

Dílčí poplatek z objemu součástí poplatkového přiznání za vypouštění odpadních vod, které poplatník podává elektronicky prostřednictvím ISPOP k 15. 2. kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období. Informace ke správě poplatku jsou uvedeny níže.

Nejvýznamnější podíl na zpoplatněných vypouštěných odpadních vodách do vod povrchových v dílčím povodí Horní Odry má sektor vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (63,85 %) a průmysl (29,99 %). Objem zpoplatněných vypouštění z ostatních sektorů (energetika, zemědělství a ostatní) je zanedbatelný.

 

Tabulka VII.1.3b - Poplatky z objemu OV vypouštěných do vod povrchových v dílčím povodí v roce 2018

Tabulka VII.1.3b - Poplatky z objemu OV vypouštěných do vod povrchových v dílčím povodí v roce 2018

Zdroj dat: ČIŽP Ostrava

Rozdělení odpadních vod v tabulce VII.1.3b je pouze orientační z důvodu, že tyto údaje podle maketou předepsaných kritérií nemá ČIŽP k dispozici. Rozdělení tedy bylo provedeno dle dostupných znalostí jednotlivých zpoplatněných subjektů (např. u zdrojů spadajících pod energetiku). Zároveň ČIŽP uvádí, že na městské ČOV jsou vypouštěny také průmyslové odpadní vody, kdy množství těchto vod není ČIŽP známo. Objem těchto vypouštěných odpadních vod byl započten z důvodu převažujících odpadních vod z domácností pod „Domácnosti“ apod. Objem vypouštěných odpadních vod je uveden za všech 97 zdrojů, tj. včetně těch, které nebyly zpoplatněny za objem vypouštěných vod.

 

VII.1.4. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je druhou dílčí částí poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod do vod povrchových podle ustanovení § 89 až § 99 vodního zákona platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody, bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle ustanovení § 8 vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Správa a podmínky poplatku se řídí zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách, zákonem č. 280/2009 Sb. daňový řád a vyhláškou č. 328/2018 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových.

Jestliže znečišťovatelem vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění, je tento za znečištění vypouštěných odpadních vod povinen platit.

Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění se vypočte jako součin celkového množství jednotlivého znečištění obsaženého v odpadních vodách v kg/rok a sazby poplatku v Kč/kg uvedené v příloze č. 2 vodního zákona. Při výpočtu poplatku za organické znečištění se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Tento dílčí poplatek se platí pouze tehdy, je-li současně překročen jak koncentrační, tak hmotnostní limit tohoto znečištění. Sazba poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je stanovena pro jednotlivé ukazatele znečištění, včetně uvedených hmotnostních a koncentračních limitů zpoplatnění.

 

Tabulka VII.1.4a - Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění dle přílohy č. 2 Vodního zákona

Tabulka VII.1.4a - Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění dle přílohy č. 2 Vodního zákona Tabulka VII.1.4a - Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění dle přílohy č. 2 Vodního zákona

*) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK

 

Celková výše poplatku, jak již bylo zmíněno výše, se skládá z dílčího poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění vypouštěných odpadních vod.

Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění. Postup pro měření objemu a určování koncentrace znečištění obsaženého v odpadních vodách je dán vyhláškou.

Poplatník podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) přiznání nejpozději vždy do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok.

S účinností od 1. 1. 2019 se správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových stal Státní fond životního prostředí ČR. V předchozích letech znečišťovatelé podávali poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí (naposledy tak v roce 2019 za rok 2018).

Na základě podaného přiznání stanoví Fond výši poplatku, tzv. platební výměr, ten je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci. Správu placení poplatku vykonává celní úřad, jehož místní příslušnost se řídí dle sídla nebo místa pobytu poplatníka. Konečným příjemcem tohoto poplatku je Státní fond životního prostředí ČR.

Tyto příjmy z poplatku mohou být použity na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnost oprávněné laboratoře vybrané SFŽP a odborně způsobilých osob.

 

Tabulka VII.1.4b - Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod dle jednotlivých ukazatelů znečištění v dílčím povodí v roce 2018

Tabulka VII.1.4b - Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod dle jednotlivých ukazatelů znečištění v dílčím povodí v roce 2018

Zdroj dat: ČIŽP Ostrava

 

V tabulce VII.1.4b je uvedeno vypouštěné množství znečištění v jednotlivých ukazatelích za všech 97 zdrojů, tj. včetně vypouštěného znečištění u těch zdrojů, které nebyly zpoplatněny za znečištění.

Tabulka VII.1.4c - Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod v dílčím povodí v roce 2018

Tabulka VII.1.4c - Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod v dílčím povodí v roce 2018

Zdroj dat: ČIŽP Ostrava

 

VII.1.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod

Vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu (odběratel) je povinen platit vodné za dodávku pitné vody a stočné za odvádění odpadních vod. Příjemcem vodného a stočného je vlastník vodovodu, resp. kanalizace pro veřejnou potřebu, případně provozovatel, a to za podmínek stanovených v ustanovení § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Způsob stanovení vodného a stočného i způsob regulace ceny stanoví ustanovení § 20 zákona o vodovodech a kanalizacích (274/2001 Sb., v platném znění). Vodné a stočné může mít jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

Jednosložková forma je součinem ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o cenách) a množství odebrané vody podle ustanovení § 16 zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle ustanovení § 19 téhož zákona.

Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny stanovené podle zákona o cenách a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod, a dále pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví zákon o cenách. Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis. Pevná složka nesmí překročit 20 % z obratu. Pohyblivá složka je součinem ceny za 1 m3 odebraného množství a odebraného množství.

Průměrné ceny vodného a stočného v dílčím povodí Horní Odry byly převzaty ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky 2018 jako hodnoty uváděné pro Moravskoslezský kraj, neboť údaje za Moravskoslezský kraj jsou vzhledem k malému zastoupení Olomouckého kraje v tomto dílčím povodí Horní Odry vypovídající.

  • vodné = 34,4 Kč/m3 (vč. DPH ve výši 15 %),
  • stočné = 31,5 Kč/ m3 (vč. DPH),
  • vodné a stočné = 65,9 Kč/m3 (vč. DPH).

Vodné a stočné v dílčím povodí Horní Odry je v porovnání s průměrnou výší vodného a stočného v roce 2018 v České republice výrazně nižší, a to cca o 8,5 %. Průměrné vodné a stočné v ČR jsou dle Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky 2018 následující:

  • vodné = 38,1 Kč/m3 (vč. DPH),
  • stočné = 33,4 Kč/m3 (vč. DPH),
  • vodné a stočné = 71,5 Kč/m3 (vč. DPH).

Průměrné specifické množství vody fakturované pro domácnosti v Moravskoslezském kraji (89,9 l/os/den) je sice vyšší než průměr České republiky (89,2 l/os/den), ale výrazně nižší než obvyklá úroveň ve vyspělých zemích. V Evropské unii se průměrná spotřeba vody na osobu a den běžně pohybuje nad 120 l. Při srovnání 26 evropských zemí má Česká republika čtvrtou nejnižší spotřebu vody na osobu a den. Paradoxně jižní státy, které jsou více ohrožovány suchem, mají výrazně vyšší spotřebu vody (Španělsko 139 l/os/den, Portugalsko 204 l/os/den, Itálie dokonce 245 l/os/den). Švýcarská spotřeba vody, přesahující 300 l/os/den, zcela vybočuje z evropských hodnot a přibližuje se spíše hodnotám v USA, případně Kanadě.

Níže jsou uvedeny ceny vodného a stočného v Kč za m3 největších (rozhodující) provozovatelů v dílčím povodí Horní Odry:

  • Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (vodné 42,64 Kč; stočné 38,43 Kč)
  • VaK – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. (vodné 31,13 Kč; stočné 41,15 Kč)
  • Městské služby Rýmařov, s.r.o. (pouze stočné 29,33 Kč, vodné VaK Bruntál a.s.)
  • Ostravské vodárny a kanalizace a.s. (vodné 37,65 Kč; stočné 39,65 Kč)
  • Vodovody a kanalizace Hlučín, s.r.o. (vodné 36,28 Kč; stočné 40,70 Kč)
  • Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. (vodné 22,43 Kč; stočné 25,30 Kč)
  • VaK Bruntál a.s. (vodné 40,94 Kč; stočné 30,27 Kč)

Zdroj dat: www.vodarenstvi.com, internetové stránky provozovatelů VaK, Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2018
Průměrná cena vodného v ČR za rok 2018 činila 38,1 Kč/m3 bez DPH a stočného 33,4 Kč/m3 bez DPH (viz „Modrá zpráva“ za rok 2018)

 

Tabulka VII.1.5. - Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů v dílčím povodí v roce 2018

Tabulka VII.1.5. - Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů v dílčím povodí v roce 2018

Zdroj dat: Povodí Odry, s.p.
Poznámka: Údaje jsou vyplněny pro 2 největší dodavatele pitné vody a čištění odpadních vod v dílčím povodí (podíl více než 95 % množství dodané vody a vody čištěné)

 

Copyright © 2022 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena
www.pod.cz