Hvozdnice

Hvozdnice

Řeka Hvozdnice je levostranným přítokem Moravice do níž ústí jižně od okraje městské části Opavy Kylešovic (253 m n.m.), pramení v podhůří Nízkého Jeseníku poblíž Horního Benešova (610 m n.m.). Správa toku není dělená, po celé délce od pramene k ústí je Hvozdnice ve správě státního podniku Povodí Odry. Tato celková délka činí 36,3 km a z větších obcí, kterými po trase protéká, jsou to Jakartovice, Mladecko, Dolní Životice, Slavkov a Otice. Mimo zástavbu obcí vede tok převážně volnou podhorskou krajinou se zemědělskými pozemky a lokálními lesními porosty.

Sklon dna Hvozdnice odpovídá jejímu podhorskému charakteru. na dolním toku, kdy zasahuje do nížinné oblasti, se pohybuje okolo 2 ‰, v horní trati nad Jakartovicemi (nad km 24) vzrůstá až na 15 ‰. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 se do Hvozdnice vlévají Deštná, Stará Voda a potoky Heřmanický, Litultovický a Mikolajický.

Do žádné chráněné krajinné oblasti její tok nezasahuje, jako přírodní památka je ceněn meandrující úsek spolu se Slavkovskými rybníky mezi Štáblovicemi a Slavkovem (km 4,2 – 8,2). Je to zejména pro lužní porosty (jilmy), které její koryto zde provázejí. Jako technická památka jsou registrovány smírčí kříž na mostě a archeologické stopy vázané k vodní tvrzi, obojí v Dolních Životicích. Existuje i krátký souběh toku s chráněným přírodním výtvorem Kamenitá hora (tzv. Otická sopka - km 3,3 - 4,2), která je tvořená čedičovou kupou. Z chráněných živočichů se po téměř její celé délce vyskytuje střevle potoční, na středním toku byl zaznamenán výskyt raka říčního. Rybí společenstvo Hvozdnice je v úseku pod Slavkovskými rybníky až k ústí (km 0,0 - km 7,5) jimi významně ovlivněno, převažují v něm kaprovité ryby.

Způsob využívání okolního území kolem Hvozdnice předurčil rozsah regulačních zásahů do jejího koryta. Lokalizaci zásahů vyvolaly jednak potřeby zajistit stabilitu toku a povodňovou ochranu zástavby obcí, a i ochranu okolních pozemků, využívaných zejména pro zemědělské účely. V dřívější době v prostoru úrodného Opavska byla za účelem zemědělského využívání provedena souvislá úprava koryta na spodních 2,3 km pod Oticemi směrem k ústí. Začátkem druhé poloviny min. století byla z těchže důvodů Hvozdnice regulována na opačném horním konci (km 31.5 – 34,5) v blízkosti rozvodnice se sousedním povodím Moravice, tehdy v rámci melioračního programu. Jde-li o zástavbu, k regulačním zásahům bylo třeba přikročit i přes obce Jakartovice, Dolní Životice a z části přes Mladecko.

Z hlediska prevence ochrany před povodněmi byla do poslední doby za nejsvízelnější považována situace v obci Otice na dolní části toku. Již v šedesátých letech minulého století se zde uvažovalo se zkapacitněním koryta, nedostatek prostředků a povodňově relativně klidnější období poté, co byly zřízeny podniky Povodí, naléhavost a realizaci toho záměru poněkud odsunuly. Průběh těsně po sobě následujících povodní v letech 1996 a 1997, které navíc v obou případech způsobily přetok vod Hvozdnice do paralelně vedeného Otického příkopu v levobřežním prostoru pod Oticemi a zaplavení tak části Opavy – Kylešovic, vedly v letech 2009 - 2010 k úpravě a zkapacitnění koryta přes tuto obec a ke zřízení levobřežní hráze podél staré úpravy v úseku pod Oticemi. Hlavní povodňový problém poslední doby byl tak na Hvozdnici vyřešen.

Lze konstatovat, že prakticky veškerá zástavba na toku má nyní přiměřenou ochranu alespoň na dvacetiletou vodu a i v ostatním nezastavěném území je rozsah inundací výrazně omezen. V mezilehlých úsecích mezi obcemi, tvořených nezastavěnou nivou s mnohdy meandrujícím korytem, se rozsah záplavového území soustřeďuje na pruh v šíři 50 – 300 m, nad Jakartovicemi proti proudu pak jen na úzký koridor podél vlastního koryta. Největší šířky pro případ extrémnějších povodní (nad Q20) dosahuje inundační území na spodních 2 km toku.

Po dokončení posledních úprav je koryto Hvozdnice dotčeno všemi úpravami na přibližně čtvrtině délky (9 z celkových 36 km), dno je v upravených úsecích většinou stabilizováno nízkými spádovými objekty (přibližně 15 prahů a 5 dřevěných spádových stupňů). Na toku se vyskytují tři starší jezy (v Dolních Životicích v km 9,9 a 15,9 a jez pod Mladeckem v km 17,4). Kromě již uvedených menších rybníků v prostoru Slavkova (Slavkovský, Pilný a Jankův), sloužících k místním rybochovným účelům, se další významnější akumulace vody v nivě Hvozdnice nevyskytují.

Z hlediska vodohospodářské bilance se na Hvozdnici nevyskytuje ani žádný významnější uživatel vody, je ale do ní zaústěno pět odpadů z místních menších čistíren odpadních vod, z obcí Leskovec nad Moravicí, Dolní Životíce, Slavkov a Otice


Mapa


Fotogalerie

  • 14/1 Úsek v horní trati pod pramennou oblastí protéká zemědělsky využívaným územím (km 32,2)

  • 14/2 Raritním vodním útvarem, který spadá do horní části povodí Hvozdnice (leží ale mimo její koryto) je zatopený, a potápěčsky hojně využívaný, břidlicový lom ve Svobodných Heřmanicích

  • 14/3 Hvozdnice v dolní části obce Jakartovice (km 22,15)

  • 14/4 Luční úsek mezi Mladeckem a Dolními Životicemi (km 15,2)

  • 14/5 Jez (km 10,0, od nějž je náhonem napájena soustava Slavkovských rybníků

  • 14/6 Meandrovitá trať podél Slavkovských rybníků je zahrnuta do státní přírodní rezervace (souběh hráze Jankova rybníka, km 8,0 – po toku)

  • 14/7 Časté zaplavování zástavby Otic bylo v poslední době řešeno zkapacitněním koryta na 20-letou vodu

  • 14/8 V letech 1996 a 1997 došlo k přetoku povodňových vod Hvozdnice do sousedního Otického příkopu a k zaplavení Opavy Kylešovic. Čerstvá levobřežní hrázka na snímku (km 2,3 - po toku) je těsně po svém dokončení v r. 2003

  • 14/9 Regulovaný 2,3 km dlouhý úsek v zemědělské krajině nad ústím do Moravice (km 1,0 - proti vodě)

  • 14/10 Soutok Hvozdnice s Moravicí

Copyright © 2016 Povodí Odry, státní podnik | Všechna práva vyhrazena | www.pod.cz .