Bystřina Mohelnice je levostranným přítokem řeky Morávky do níž ústí na katastrálním území obce Raškovice (410 m n.m.), pramení západně od Visalají v Moravskoslezských Beskydech (720 m n.m.). Celková délka toku od pramene k ústí činí 13,1 km a po celé této trati spadá do správy státního podniku Povodí Odry.
Hydrologicky je Mohelnice charakteristická značnou rozkolísaností reprezentovanou poměrem mezi hodnotami nejvyšších povodňových průtoků a průtočnými minimy, vyskytujícími se v ní za sucha. Sklon dna Mohelnice odpovídá jejímu bystřinnému charakteru a pohybuje se (bez ovlivnění spádovými objekty) v poměrně vysokých hodnotách od 10 ‰ ve výustní trati až po 3 % v úseku pod Visalajemi (km 12). Větší přítoky Mohelnice nemá, ze sídel, jimiž protéká, je nutno jmenovat již zmiňovanou obec Raškovice na dolním toku, ve střední části pak obec Krásnou.
Mohelnice na převažující své délce (od mostu silnice Pražmo - Lubno v km 1,2 až k prameni) spadá do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, která je územně totožná i s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Tok Mohelnice sousedí s přírodní rezervací Travný, charakteristickou fragmenty přirozených původních beskydských porostů. Ty jsou situovány na pravostranném úbočí jejího údolí odshora přibližně od zaústění Polenitého potoka (v km 7,8) po Medvědí potok (km 6,4). K chráněným územím patří ve zcela horních partiích povodí i přírodní památka Obidová s bohatou florou a faunou rašelinných luk.
Z ichtyocenózy se v korytě Mohelnice vyskytuje pět druhů ryb - pstruh obecný, lipan podhorní, střevle potoční, mřenka mramorovaná a vranka pruhoploutvá.
Mohelnice jak již řečeno má charakter bystřiny a rovněž do vydání novely zákona o vodách v r. 1974 byla jako bystřina ve správě Severomoravských státních lesů v Krnově, závodu lesotechnických meliorací ve Frýdku-Místku. Sporadické regulační zásahy se na ni prováděly již od začátku 20. století, soustavnější úprava na dolním úseku v km 0,0 až 2,4 byla ale provedena až na přelomu 50. a 60.let min. století. Účelem úpravy s odstupňováním dna kamennými spádovými stupni byla stabilizace proměnlivé trasy koryta na tomto úseku pro ochranu jednak houstnoucí zástavby obcí Raškovic a Pražma, zvláště pak ale pro ochranu rozdělovacího objektu převodu vody Morávka – Žermanice ve Vyšních Lhotách před přísunem splavenin. Uvedený rozdělovací objekt je situován na řece Morávce 1,9 km pod zaústěním Mohelnice.
Pokud jde o upravenou dolní trať, po 50letech, kdy hmotný investiční majetek regulace toku vlivem nedostatku obnovných prací zčásti zchátral a hrozilo, že zánikem funkce spádových objektů, snižujících unášecí sílu vody a tím stabilizujících tok proti podélné i boční erozi, tok zcela zdivočí. Po přijetí řady kompromisů se zájmy ochrany přírody (způsoby opevnění břehů a přestavba původních spádových stupňů) úprava koryta v daném prostoru (km 0,0 – 2,4) byla obnovena (2015 – 2017) když hlavním důvodem pro to je zachování její stability jde-li zejména o sklonové poměry, aby nedošlo k ohrožení okolní zástavby (asi 100 budov, z toho 40 rekreačního typu) včetně komunikačních propojení, jak se zde za předchozích 50let fungování staré regulace toku rozvinuly.
Mimo úpravu a hrazení v dolním úseku existují ve výše situované trati Mohelnice pro zabezpečení břehů další 4 kratší úpravy úseků, v sumární délce 0,6 km. Jinak se tok na zbývající trati nachází ve zcela přirozené podobě, ve střední části je charakteristický četnými skalními výchozy.
Ohrožení přímými záplavami na Mohelnici prakticky nikde nehrozí a v údolí bystřiny se nikde nenacházejí žádné akumulace vody, ať již v podobě malých nádrží nebo rybníků. I po stránce vodohospodářské bilance není Mohelnice užíváním vody nijak ovlivněna, nejvýznamnějším v tom směru je vysoce kvalitní odběr podzemní vody v perimetru Zimného potoka (levostranný přítok Mohelnice), využívaný pro pitné účely. Soustředěnější vypouštění vod v povodí Mohelnice nikde neexistuje, kvalita vody v ní je klasifikována nejlepší I. třídou jakosti jako voda čistá.
17/1 Pramenná oblast Mohelnice (km 12,5) leží v místní části Muroňka (k.ú. Krásná)
17/2 Před soutokem se Sihelským potokem v lokalitě Zlatník (km 10,5) je Mohelnice stále úzkou horskou bystřinou
17/3 V horském úseku Mohelnice se v jejím korytě vyskytují četné skalní výchozy
17/4 Koryto se v horní trati nachází v přirozeném stavu, opevnění břehů je provedeno jen v těsných soubězích s komunikacemi (km 9,1)
17/5 Tok zčásti sousedí s přírodní reservací „Travný“, která je situována na jeho pravém břehu (km 8,1 – proti vodě)
17/6 Charakter zdivočelého koryta Mohelnice na území obce Krásná z doby před 2. světovou válkou v prostoru mostu v km 1,2 – po toku)
17/7 Pro zajištění stability toku a snížení přísunu splavenin do Morávky nad profilem převodu Morávka – Lučina byla Mohelnice na spodních 2,4 km směrově i sklonově upravena z mostu v km 1,2 v r. 1964 – po toku)
17/8 Zapláštění toku vegetací a stav spádových stupňů po přibližně 50 letech od doby provedení úpravy (z mostu v km 1,2 v r. 2010 – proti vodě)
17/09 Rekonstrukce hrazenářské úpravy po 60 letech (2015) v dolním úseku v Raškovicích
17/10 Trať Mohelnice těsně nad ústím do Morávky (km 0,3 – po toku)