Sucho a povodně, dvě strany jedné mince

Aktualita -

Sucho a povodně, dvě strany jedné mince

31.08.2018

Letošní sucho nabývá na síle opět i v našem regionu. Řeky a potoky na horní Opavě, Odře a horní Moravici dosahují letošních minim, některé menší toky vyschly. Pracovníci Povodí Odry provádějí kontroly odběratelů vody a vyžadují ponechání stanoveného množství vody v řece. Údolní nádrže jsou v dobré kondici díky povodňové červencové situaci, která je doplnila a jsou schopny spolehlivě plnit svoje funkce v zásobování vodou i nadlepšování průtoků v řekách. Prokazují tak, že i v době střídajících se extrémů dokážou zabezpečit vodu pro člověka i přírodu. Změna podnebí nás ale staví do nových podmínek.

„Jediným technickým opatřením, které dokáže eliminovat negativní účinky sucha a povodní, jsou přehrady. Proto mne velmi mrzí, že slovo přehrada je veřejností vnímáno negativně. Obzvlášť v našem kraji, kdy bez existence přehrad si život společnosti nelze představit. Celých 90 procent spotřeby vody v kraji je realizováno z povrchových zdrojů – tedy přehrad. U obyvatelstva se jedná o téměř 1 milion lidí se spotřebou cca 60 mil m3 pitné vody za rok. Průmysl je téměř výhradně zásobován z povrchových zdrojů a jedná se také o množství kolem 60 mil m3 za rok,“ uvedl Jiří Pagáč, generální ředitel státního podniku Povodí Odry.

 „V současnosti je nepříznivá situace v povodích, kde nejsou údolní nádrže, nebo mají minimální vliv – v povodí horní Odry, horní Moravice a Opavy. Minimální průtoky vyvrcholily v pátek 24. 8. 2018. Odra ve Svinově měla průtok méně než 200 l/s a podkročila 3% průměrného srpnového průtoku. Nyní se situace přechodně zlepšila po víkendovém dešti. Sucho však trvá na Moravici nad Slezskou Hartou a přítok do nádrže činí přibližně pouhých 500 l/s. Pod nádrží Kružberk se však vypouští do Moravice přes 1500 l/s a toto zlepšení se projevuje i na řekách Opavě a Odře, řekl Petr Březina,“ technický ředitel státního podniku Povodí Odry a dodal: „Kromě nádrže Šance, kde je situace ještě ovlivněna končící rekonstrukcí, mají nádrže plnění nad 90%.

 „Za dobrou naplněnost nádrží hlavně v Beskydech (vyjma jesenických nádrží Slezská Harta a Kružberk) vděčíme právě povodňové epizodě ze 17. a 18. července. Po této rychlé povodni však pokračovalo předchozí suché období. Nádrže však mohou využít zachycené vody pro zásobování obyvatel i průmyslu, ale také pro zajištění průtoků v tocích pod nimi,“ pokračoval Petr Březina.

 

Funkci nádrže si můžeme ukázat na příkladu Žermanic. V době vrcholící první vlny sucha byl objem vody v nádrži Žermanice 3. 6. 2018 na 73% naplnění, což byla pro tak brzkou fázi roku alarmující hodnota a bylo nutné přijmout opatření k omezení odběru z této nádrže jak pro ArcelorMittal

Ostrava, tak pro Biocel Paskov. Opatření pak ukončila až zmíněná povodňová epizoda od 18. 7. 2018

a nádrž zachytila přes 4 mil. m3 vody a naplnila se na 100%. Nyní opět klesá objem vody v nádrži na současných 92%. Vodárenská nádrž Šance zachytila mezi 17. a 31. 7. 2018 dokonce 9,5 mil. m3 naplnění stouplo z 48,5% na 72,5%, tedy o 24 %.

„Sucho v letošním roce začalo dříve než v roce 2015 a situace v červnu byla dokonce horší. V současnosti jsme na tom na nádržích díky červencové povodni lépe, nikoliv na tocích. I přes tento částečně lepší stav je nutné zachovat obezřetnost, protože hydrologické sucho může doopravdy teprve začít, jak o tom svědčí například situace z let 1953 až 1954. Tehdy sucho začalo v srpnu a trvalo až do března. Pro toky mimo nádrže to může znamenat vážné ohrožení vodní bilance. Na nádržích máme ale dobré výchozí podmínky. Letošní situací se tak trochu plní černé scénáře vědců, kteří předpovídali, že počasí bude mít extrémnější charakter, sucha mohou střídat povodně a také opačně. Na průběhu letošního roku však můžeme ukázat nezastupitelnou roli nádrží pro zajištění potřeb člověka a poněkud překvapivě i pro zajištění potřeb životního prostředí a přírody samé“, konstatoval Petr Březina, technický ředitel státního podniku Povodí Odry.

 

Změna podnebí nás ale staví do nových podmínek. Státní podnik Povodí Odry se již v reakci na výrazné sucho let 2015-16 rozhodl na vědecké bázi ověřit, kolik vody jsou nyní naše nádrže v takových podmínkách schopny poskytnout. Připravil řady průtoků bez vlivu přehrad a požádal o další spolupráci zástupce vědecké sféry.

 „Buď se potvrdí údaje starší, které byly vstupem pro předchozí výpočty v devadesátých letech minulého století, nebo budou korigovány, zřejmě směrem dolů. O tuto práci jsme požádali doc. Dr. Ing. Pavla Fošumpaura z Katedry hydrotechniky, Stavební fakulty ČVUT Praha.  Výsledkem by měl být nový manipulační řád pro soustavu našich nádrží, zpracovaný na základě posledních vědeckých poznatků o vývoji hydrologie v regionu v podmínkách pravděpodobné klimatické změny.,“ informoval Jiří Pagáč, generální ředitel státního podniku Povodí Odry.

„Řízení vodohospodářských soustav se řadí mezi nejsložitější úlohy ve vodním hospodářství. Tato okolnost vyplývá zejména z jejich víceúčelového charakteru, kdy společnost očekává jejich spolehlivou funkci jak při povodních, tak za hydrologického sucha. Dalším významným aspektem jsou neustále se měnící podmínky v podobě změn nároků na vodu a zejména změn hydrologického režimu v souvislosti s klimatickou změnou. Na ČVUT připravujeme studii, která umožní aktualizovat manipulační řád vodohospodářské soustavy povodí Odry za maximálního využití současné úrovně poznání“, sdělil Pavel Fošumpaur z ČVUT v Praze.